Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ferdinand,
ztra Kamila.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Jak jsem si povídala s … Josefem Lauferem


Josef Laufer byl vdycky velký fešár a šarmantní chlap. A zstal jím – navzdory vku – stále. O tom jsem se mohla pesvdit, kdy jsme se sešli v kavárn Divadla Hybernia. Galantní, ochotný, se svým typickým úsmvem. Showman. Poznala jsem se s ním ván moc ráda…


Rozhovor s Josefem Lauferem vyšel v asopise Doba senior na konci letošního února.
 

 

Jedu stále na plný plyn


Josef Laufer (75) – herec, zpvák, reisér a moderátor, v poslední dob i spisovatel. Na mé všetené otázky odpovídal u kávy v Divadle Hybernia, kde se ješt tý veer promnil v inspektora Colomba.


Ve vku, kdy mnozí polehávají na gaui a chodí sedávat na laviku do parku, vy jdete z role do role, jste plný elánu a síly. Kde se to ve vás bere?
Ptáte se úpln stejn, jako se m ptaly kolegyn v divadle. -To byste m musely vidt, kdy mi bylo šedesát- odpovdl jsem jim. Na dchod vbec nemyslím, hraju a uívám si to. Dlám, co m baví.

 

A co všechno to je?
Hraju inspektora Colomba ve he „Vrada na recept“, v komedii „Mafie a city“ jsem mafiánem – to jsou inohry. V muzikálu „Hamlet“, který má te pestávku, jsem Poloniem, v muzikálu „Mata-Hari“ se stídám v hlavní roli s panem Langmajerem a Hámou. Je plesová sezóna, zpívám na rzných plesech, úinkuju se skupinou Golem. Mám ješt vlastní pedstavení „Veer s Josefem Lauferem“, kde sám skoro dv hodiny zpívám, hraju scénky, povídám si s diváky.

 

To se snad nedá zvládnout…
Ale dá. Ješt jsem zapomnl – vloni mi vyšla kniha povídek „Roura od kamen a jiné povídky“, te píšu druhou. Bude se jmenovat „erná a bílá kráva“, rád bych ji do podzimu dokonil. V poslední dob nic nereíruju, ale chystám se. No a zbývá mi as i na sport – moc rád hraju tenis.


Vy jste opravdu nezmar. Pojme se vrátit na samý zaátek. Co vás napadne, kdy se ekne Španlsko?
Španlsko – rodišt mé maminky. Úasné prostedí, laskaví lidé, nevídaná pohostinnost. Klid a pohoda a zárove temperament a krev. Tady se mí rodie poznali, kdy táta odjel pomáhat do španlské obanské války jako léka, a u se nerozešli. Moje maminka byla ena do nepohody.


A co vás napadá v souvislosti s Francií?
Dýchá na m svou zdobností, oteveností, jako by se tu všichni lidé narodili ve znamení blíenc. Mám rád francouzské šansony i francouzské filmy. Tady jsem se v roce 1939 narodil, tady ekala maminka, a tatínka pustí ze sbrného tábora, a odtud jsme pak odjeli do Anglie. Vloni jsem se jel poprvé podívat do svého rodišt Sables d´Ollone, podailo se mi tu v matrikách dohledat mj rodný list, vidl jsem budovu, v ní jsem poprvé spatil svtlo svta. Bylo to moc dojemné.


Další roky jste tedy proil v Anglii?
Ano, mj o rok mladší bratr Allan se tam u narodil. Anglie je krajinou mého dtství. Mám rád anglickou literaturu, anglický humor. Anglitina byl první jazyk, jím jsem mluvil. Podání ruky tu platí stejn jako podpis na smlouv, je to jistota. A to se mi líbí. Kdy po válce v r. 1947 svolával Beneš eskou inteligenci do vlasti, vrátili jsme se do eskoslovenska. Po Únoru plánovali rodie zamíit zpt do Anglie, ale zavely se hranice, bylo pozd.


Váš tatínek byl idovského pvodu. Jak ho poznamenaly hrzy války?
Prakticky nikdo z jeho píbuzných, kteí zstali doma, nepeil. Otec se s námi o tom nebavil, chtl nás ušetit. Mám ale z války jednu nádhernou píhodu, znám ji z vyprávní, protoe jsem byl velmi malý. Byli jsme tenkrát v Anglii, a kdy došlo k bombardování Londýna, dopadla do našeho krytu bomba, která nevybuchla. Pyrotechnici zjistili, e je naplnná pískem a uvnit byla cedulka „Smrt fašismu!“ Díky neznámým stateným Plzeanm jsme zstali naivu.


Pojme k vaší cest do showbyznysu. Byla pímoará?

Nebyla. Od dtství jsem sice šaškoval, ale e bych se stal hercem, k tomu m to zaalo táhnout a na vojn. Kdy jsme byli malí, s bráchou jsme natropili spoustu lumpáren. Zpoátku jsme ili v pohranií v Dolním Rychnov, kam byl otec vyslán jako obvodní léka. Vzpomínám, jak jsme lanem pivázali našeho psa ke kolobce a nechali se táhnout vesnicí. Nebo jsme vylezli na stechu a hulákali písniky, kterým jsme ani nerozumli, protoe jsme neumli poádn esky. Dalo velkou práci nás potom z té stechy dostat dol. Kdy jsem se po základní škole rozhodoval, co dál, neml jsem na studia ani chu ani správný politický profil. Vyuil jsem se elektrotechnikem a šel jsem na vojnu.


A na vojn jste zaal hrát?

Tehdy jsem se pevn rozhodl, e budu hercem. Vzal jsem to pes pantomimu. Nacviil jsem pár výstup, uspl jsem v nkolika soutích. A to mi nakonec pomohlo k tomu, e jsem byl hned napoprvé pijat na DAMU a vystudoval herectví.


Co tomu íkali rodie?
Podporovali m, vidli, e k tomu mám vlohy. Mj táta hrál na housle, psal kníky, byl vynikající chirurg, byli jsme taková renezanní rodina. Byl i filozof – asto vzpomínám na jeho moudré rady, teba: První dojem dvakrát neudláš. Nebo: Není špatné být druhý. Tomu všichni fandí, aby porazil toho prvního… Brzy po ukonení studia jsem dostal hlavní roli v Hudebním divadle v Karlín ve skvlém muzikálu Gentlemani, co byl náš úpln první muzikál. Mezitím jsem zaal i zpívat – showbyznys m vtáhl, „vcucnul“, nechtl jsem dlat nic jiného. Muzikál m provází vlastn celým ivotem, hrál jsem u v jedenácti titulech, velmi rád napíklad vzpomínám na muzikál „Pokrevní brati“, kde jsem hrál v hlavní roli a k tomu v sedmi dalších.


Hrál jste v Divadle ABC, v Hudebním divadle v Karlín, hostoval jste v Národním divadle a mnoha dalších. Je vám nkteré z nich bliší ne ostatní?
Mn je dobe všude, vdycky se pizpsobím. Daleko dleitjší ne scéna jsou lidé. Mít kolegy, s nimi je mi dobe a na které je spolehnutí, to je nade vše. Mezi takové herecké partnery patí Pepa Vojtek i Janek Ledecký a mnozí další, s nimi se na jevišti potkávám.


Vidli jsme vás v Kameáku reiséra Zdeka Trošky, mnozí si vás pamatují také jako Paola v seriálu Cirkus Humberto reiséra Františka Filipa. Jak na tu roli vzpomínáte?
Kdy mi byla nabídnuta, trochu jsem váhal, e se nehodím vkem. Ale reisér m ujistil, e v takovém seriálu musí herec obsáhnout dlouhé ivotní období a maskérky si poradí. Helenku mla pvodn hrát pvabná Francouzka, potom Libuška Šafránková, a nakonec to byla korpulentní Nmka, která se ke mn vbec nehodila…Kdy mi v roli dala facku, málem jsem odletl. Kamarádi si m dobírali, jestli na ni mám píplatek.


Jste léta nejen hercem, ale i nepehlédnutelným zpvákem. Jakou hudbu máte nejradji?
Nejbliší jsou mi rokenroly, swing, ale mám rád i country. Mou pveckou kariérou m ji ticet let provází orchestr Golem, se kterým mám postavený celý repertoár. Tito muzikanti jsou hudebními autory vtšiny písniek s mými texty. Ped nkolika lety jsme v programu producenta Aleše Trdly s Hanou Horeckou a skupinou Netto hráli a zpívali americký county pop. I na to rád vzpomínám.


Vaší nejznámjší je ale asi píse „Sbohem lásko, já jedu dál“…
Zpívám ji velmi asto, lidé si ji pejí. Nevadí mi to. Je takovým malým zázrakem, e zrovna tahle písnika se stala hitem a dokonce takovou hymnou tirák. Slova na melodii Vladimíra Severy m napadla pi jízd autem a byla to nejrychleji otextovaná píse ze všech, které jsem kdy psal- a to jich bylo více ne pt set. Ped rokem jsem byl pozván na Slovensko na sraz tirák, skoro m dojal jeden idi, který ml pes celou kabinu mj portrét a velkými písmeny vyvedený nápis Sbohem lásko, já jedu dál…


Jste známý i tím, e skvle ovládáte cizí jazyky. Ml jste monost uplatnit to ve své profesi?
Ml. Mj tatínek mluvil i psal devíti jazyky, take ty jazykové schopnosti jsem trochu poddil. Navíc mám herecké uši, které mi pomáhají zvládat cizí jazyky bez akcentu, take málokdo pozná, e nejsem rodilý mluví. Zpívám hodn v anglitin, nminu jsem vyuil nap. pi moderování estrádního poadu Ein Kessel Buntes. Ve španlštin jsem reíroval poady na Kub a v Mexiku, pi práci v Brazílii jsem se domluvil portugalsky. Umím i polštinu, ruštinu, slovenštinu – v Polsku jsem ml tyi roky svj poad „ Setkání s hvzdou“.


Vaší enou je u více ne tyicet let slavná kostýmní výtvarnice Irena Greifová. Bavíte se doma o své práci?
To víte, e si o ní doma vyprávíme. Manelka mi i párkrát pomohla v mých poadech svým výtvarným pohledem. Ale e by ekla- Tohle si neoblíkej, vem si nco jiného- to se snad nikdy nestalo. Máme toti velmi podobný vkus a vdycky jsme se shodli. Jestli je u nás doma nkdo slavný, pak je to moje ena. Vytváela kostýmy k více ne osmdesáti filmm, mnohé z nich byly velmi cenné- nap. Petrolejové lampy, Noc na Karlštejn, Jezerní královna, Ti veteráni a mnoho jiných. Vymýšlela úasné vci.


A co vaše dcera Ester? Poddila spíše geny výtvarné nebo hudební?
Ona je nejspíš po svém ddovi, mém otci. Má velké sociální cítní a nadšení pro pomoc potebným. Pracovala v nadaci lovk v tísni, zabývala se lidskými právy. Byla v Kosovu, Iráku, pracovala jako zmocnnkyn pro Afganistán. Momentáln je generální konzulkou v Istanbulu.


Myslel jste nkdy na to, co byste chtl dlat, kdybyste ml více volného asu?
O tom nijak nepemýšlím. Moná bych více cestoval, fotil, urit bych se nenudil. A profesní plány? Te bych chtl dopsat kníku, hraju, zpívám, rýsují se další projekty, ale o tom se z povrivosti nemluví. V dubnu se chystá premiéra muzikálu Adam a Eva, kde budu hrát hlavní roli Boha, take se tším a piln se pipravuju.


Chtl byste nco vzkázat našim tenám – seniorm? Máte pro n njakou radu?
Mám. A budu velmi struný: Nikdy a v niem ádný náhradní program!


Eva Procházková

* * *

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 23.05.2014  23:53
 Datum
Jmno
Tma
 23.05.  23:53 Ivan
 23.05.  19:19 Zdenka
 23.05.  17:44 EvaP
 23.05.  16:37 Blanka K.
 23.05.  15:34 Von
 23.05.  13:26 janina
 23.05.  13:19 Vclav Pro je ta esk pam tak krtk?
 23.05.  12:29 Ivan
 23.05.  11:43 ferbl
 23.05.  07:49 Karel