Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Marin,
ztra Emanuel.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Tichá svatba s nevelkým potem host


Hodn se zde zabýváme i historií. Petete si starší referát o Františku L. Riegrovi a rodin Františka Palackého.


Po dvou letech proitých ve Francii a v Anglii, s cejchem odprce rakouské vlády, podezelého z vlastizrádných styk s polskou emigrací, se poátkem roku 1851 vracel František Ladislav Rieger do Prahy.
Nikdo jej neuvítal radostnji ne jeho starší pítel a ochránce František Palacký. Palacký se v dusivé atmosfée policejního reimu, která vládla v rakouském mocnáství, cítil ponkud osamlý. Policie nepestávala sledovat Palackého innost a díve tak ivý salón v Mac Nevenovském paláci v Pasíské (Palackého) ulici tém osiel. Práv domácnost Františka Palackého, kam se stále astji uchyloval, se Riegrovi stala vítaným útoištm.


Palackého zahlédl kdysi Rieger v Komárkov kavárn na Ovocném trhu, kam tehdy jako osmnáctiletý student praské filozofie docházel. Spolenost eských vlastenc moná zaujalo Riegrovo enické umní, které vdy ovládal a které zatím uplatoval v krouku svých vrstevník. Syn semilského mlynáe se díky výenosti, ale i schopností formulovat jednotlivé poadavky postupn prosazoval v praské vlastenecké spolenosti. Ješt jako student práv se úastnil v roce 1843 vyjednávání o zízení samostatné eské divadelní scény. Spolen s Palackým pipravoval zízení akciové spolenosti, která mla pevzít divadelní koncesi. Thalie vytvoila spojení dvou osobností, které se za nkolik let postavily do ela eské politiky.

 

Jako školu parlamentarismu oznaují historici rokování v Jednot pro povzbuzení prmyslu v echách. Rieger se stal jednatelem této instituce a vynikl jako rozhodný a pitom obratný debatér. Z Prmyslové jednoty vedla cesta nedávno promovaného doktora veškerých práv Františka Ladislava Riegra do pedních pozic eského národního ivota: "Není ádný druh snaení vlasteneckého za poslednjších dob, ve kterém by Rieger dobrého ouastenství neml, v mnohých, a to dleitých podniknutí ale stojí on mezi nejpednjšími," napsal o nm Karel Havlíek Borovský. Podlomené zdraví odvedlo naas Riegra na evropský jih. Nebyl mezi svolavateli i eníky památné schze ve Svatováclavských lázních na poátku bezna 1848, ale záhy se prosadil na elné pozice v eské politice. Pidal se k eské deputaci, která ve Vídni jednala o eském historickém právu na samostatné postavení uvnit habsburského mocnáství. V Praze jej zvolili do Národního výboru, který pedstavoval zárodek eského snmu. V ervenci zasedl v lavicích vídeského Ústavodárného shromádní a poátkem íjna pocítil nevdk radikálních Vídeák, pro které pedstavovali eští poslanci konzervativní skupinu pi jednáních parlamentu. Vedle Františka Palackého a Františka Augusta Braunera patil k nejvýraznjším postavám eské delegace na jednáních kromíského snmu. Palackého oznaovali za mozek, který hovoil Riegrovými ústy. Horliv bránil demokratická práva, která obsahovala pipravovaná ústava. Pro ministerského pedsedu Felixe Schwarzenberga a jeho ministry Stadiona a Bacha pedstavoval jednoho z nejvtších odprc a po rozehnání kromíského snmu v beznu 1849 se Rieger rozhodl pro emigraci. Pobýval v Paíi a vydal se do Londýna, aby poznal ivot tehdy nejrozvinutjší zem, její parlamentní systém nepestával obdivovat. Poátkem roku 1851 se vrací do Prahy.


S picházejícím jarem se vrátila do Prahy paní Terezie Palacká s osmnáctiletou dcerkou Márinkou. Rieger ji znal jako malé dvátko, které však za dva roky, kdy je nevidl, vyrostlo v nevstu. V proídlé spolenosti u Palackých se pece jen obas mihli uchazei, které mohl lákat majetek, nashromádný úspšným advokátem Janem Mchurou, tchánem Palackého. Rieger však vidl v Márince Palackých pedevším podobu jejího otce. Dcera byla vrným otiskem svého otce v enském vydání.

Jako mladé dve nepodléhala Marie Palacká vlivu ddeka Jana Mchury, který dokázal tyranizovat celu rodinu. Za dobrou znalost eštiny si dívka, vychovávaná nmecky a francouzsky, vyslouila pochvalu od otce: "Mám tedy skutené potšení nade Tvou ochotnou vlí a pilností a nadji se, e bude s Tebe nkdy hodná eška, jak to na dceru mou sluší," psal desetileté Márince František Palacký. Pée o matku, která si neustále stovala na zdravotní obtíe, naplovala ivot Marie Palacké. Zvláštní trplivost ji smiovala s nudnými spoleenskými povinnostmi i s otravným posedáváním s ddem Mchurou, který v ní nacházel oddaného partnera pro taroky, pi nich trávil veery. Svou nepíze dával najevo Jan Mchura vi Riegrovi. Povaoval ho za bouliváka, ochotného boit zabhnutý ád a pokud mohl, vyhýbal se setkání s nevítaným hostem Mac Nevenova paláce.


Rieger ve spolenosti en ztrácel svou obratnost a cítil se mezi píslušnicemi nného pohlaví jako medvd. Márinka, jeho vyvolená, patila k ostýchavým dívkám s písnou katolickou výchovou. Zpoátku to byly jen kradmé stisky rukou a dvorné projevy na taneních zábavách. Krok za krokem získával Rieger sympatie paní Palacké. Docházel piln do salónu v Pasíské ulici a zdvoilé poklony milostivé paní doploval i chutnými pozornostmi, (zajíce a baanta zaslané matkou) pro kuchyni Palackých.

Úmrtí Jana Mchury uvolnilo Riegrovi cestu k milované Márince. Mohl navštvovat rodinu Palackých i pi jejich letním pobytu v Lobkovicích, které ped lety získala Terezie Palacká vnem od mohovitého otce Jana Mchury. Prostednictvím budoucí tchyn se mohl obracet s veršíky i malými pozornostmi na svou vyvolenou.


Dámy Palackých pobývaly od podzimu 1852, na lékaské doporuení, opt na Riviée. Do Nizzy smoval první Riegrv dopis, naplnný steskem louení: "Cítím, e ji jen mezi Vámi šastn a spokojen íti mohu a e odlouenému od Vás mi ádné štstí nepokvete." Naléhal na dívku svého srdce: "eknte, co mám doufati? Nebute ji více skoupozvuká! Potšte mne brzy njakým lístkem Vaší ruky - moná-li Vám - a pipouští-li toho srdce Vaše - lístkem to zeleným, poslaným z vn kvtoucích beh Nizzanských do naší smutné, zimou mroucí krajiny." Proti srdeným a velým dopism Riegrovým psobí listy odesílané Marií Palackou z Riviéry chladnji. Oslovení "Milý pane!" muselo adresáta mrazit a vyjádený soucit znl pro zamilovaného Riegra píliš malou nadjí. A poátkem prosince 1852 se dokal uritjší odpovdi. Dopis zaínal ji "Drahý píteli!" a napovídal u leccos o sympatiích, je tém dvacetiletá Marie cítila k Františku Ladislavu Riegrovi: "Chovám k Vám více dvry ne ke kterémukoli jinému pánu."


Díví ostych dlouho neopouštl Marii Palackou. Paní Palacké pipadla úloha prostedníka mezi její dcerou a pece jen trochu starším nápadníkem. Pi dlouhém pobytu v cizin byla vlastn jedinou osobou, které se mohla její dcera svit. V dopisech pak povzbuzovala Riegra v úsilí o získání náklonnosti panny Márinky. "Ukliduje mne, e poznáváte vdy víc a více Mariinu povahu, ale nkdy snad ji píliš rozebíráte. Myslíte-li si, e se píliš snaím Marii vzdalovati od všeho svtského, mýlíte se. Mám mnohem lehí mysl a vybírám si ze všeho spíše kvty. To je více po otci, ta vánost ivota. Ale my ji u udláme veselejší a svtštjší," slibovala Terezie Palacká, která své dopisy Riegrovi podepisovala "s Vámi dobe smýšlející pítelkyn".


Konil dlouhý pobyt matky a dcery Palackých v cizin, který Riegrovi musel pipadat nekonený. S krátící se vzdáleností se pibliovala i svatba Marie Palacké s Františkem Ladislavem Riegrem. Z Paíe napomínala paní Palacká nastávajícího zet: "Bute veselý, dtsky roztomilý pi našem píjezdu, tak doufám k Bohu, e vše šastn skoní. Jestlie se úpln dohodnete, bude mi vaše štstí draší ne mé vlastní; Marie je mi nejdraší bytostí na svt, nebude-li mne více potebovat, opustím ráda tento ivot!" psala v dubnu 1853 z Paíe, krátce ped návratem dom. "Vidíš, e jsem T nezklamala, kdy jsem Ti íkala, abys vil," psala necelý týden po svatb "milému synovi" Riegrovi.


Teku pak udlala 15. srpna 1853 tichá svatba s nevelkým potem host v praském chrámu Panny Marie Snné. Novomanele oddával P. František Schneider a mezi svdky nechybl politik Adolf Maria Pinkas spolu s nevstiným strýcem Leopoldem Mchurou, jen kdysi pomáhal sblíení Františka Palackého a Terezky Mchurové Palacké.


Mezi poetnými blahopáními byla i gratulace, kterou poslal Karel Havlíek Borovský z Brixenu.


Zdena Lipinová

* * *



Komente
Posledn koment: 16.01.2014  14:17
 Datum
Jmno
Tma
 16.01.  14:17 Von
 16.01.  07:00 La K.
 15.01.  16:17 MilunaH
 15.01.  10:22 LenkaP
 15.01.  08:07 Inka
 15.01.  07:39 KarlaA