Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ctirad,
ztra Drahoslav.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Vánoce, vánoce odcházejí…

Tak, u to máme za sebou. Co? No, pece ty Vánoce!

 

Zamyšlením proti depresi...


Ta parafráze v nadpisu m napadla, kdy slyším v autobusu: „Ešt, e u máme ty pitomý vánoce za sebou …,“ jinde: „Nejlepší, kdy ty vánoce sou pry …,“ známí: „Já si vdycky tak voddychnu, kdy je po vánocích …,“ pítel píše: „ím dál víc jsem nejradji, kdy jsou ty konzumní vánoce za námi!“


No, teda Waldemare (já si nkdy íkám Waldemare, ale menuju se Ferda Ajnfach), jak je to moný? Hulákají do nás z televize, z rádia, z novin, a vodevšad mon vo tch nejkrásnjších svátcích v roce, jak je plno lásky, jak se všichni tší, rozzáený voi a tak podobn, a najednou tohle! Opravdu se všichni tak tší? A tch, co takhle hudrají není zrovna málo! Ferdo, tohle stojí za zamyšlení, pokud mono pímo hlavou!


A tak m napadlo, jestli vono to není tím, jak je u nás te zavedeným zvykem, e se nco jiného myslí, nco jiného íká a ješt nco jiného dlá. Co takhle udlat si takový slovníek, teba jenom minislovníek tch do omrzení opakovaných výraz z období vánoc a pokusit se zjistit, co za nimi vlastn je. Tak jsem to zkusil a v dalším pedkládám výsledek – je-li ctná libost. Já si na to uvádní vcí na pravou míru nedlám ádný autorský nárok, u spisovatel Zdenk Jirotka v Saturninovi ustavil dvoulennou komisi za stejným úelem.


Tak teda:


Advent
Tak to je prej oekávání narození. No, to musí bejt v porodnicích pknej šrumec, aby poznali toho pravýho, co se kvli nmu ty vánoce dlají. A navíc – je to to samý kadej rok! Ale s jistotou vám mu prozradit, co oekávám já – kbelík, košt, hadr, leštnku a všechny ty další propriety, a umejt vokna, rámy, podlahu, nábytek, utít prach, vyleštit, napulírovat… Teda, ne e bych ml zásadn nco proti vobasnýmu, umírnnýmu, rozumnýmu úklidu, ale dycky jsem ml zato, e se má uklízet, kdy je to poteba a né kvli tomu, e sou nebo budou vánoce. Tak místo adventního vnce – šrování a piglování. Jestli mimo to ešt nkdo nco oekává, a to hodn nedokav, tak to jsou obchodníci, aby se kšefty hejbaly, a hlavn obchodní domy a jejich manaéi! Dyk se prodá za plnou cenu i to, co je po vánocích za poloviku!


Vánoní stromek
To asi patí k vci, to musí bejt. Stávalo se kadej rok, e nkdo pišel do lesa a tam si uíznul stromek – vlastn ho ukradl, ale co se dje te! Celá zvorganizovaná banda vtrhne do lesa, vyee celej porost, a pak to nkde prodává naerno. To je taky vánoní poezie? Spíš vánoní plundrování. Ešt, e u vtšina lidí má ten stromek plastickej, a kdyby jich bylo ješt víc, tak ty zlodji píjdou zkrátka. Moc si váím jednoho známýho, von íká: „Já si vánoce dycky posunu tak do Tí král. Obejdu kontejnery, tam se u vyhazujou tak nádherný stromeky, taky jedliky a boroviky, vyberu si ten nejhezí, doma ozdobím a teprve mám vánoce. A vo co de, Temelín se pošupuje s dokonením o spoustu let, tak tch pár dní mejch vánoc ádnou roli nehraje!


Poezie vánoc
Propuká v adventu tím, e se lidi štvou a pipadají si jako psanci. Nákupní hysterie se stupuje úmrn tomu, jak se vánoce blíí. Ruch a shon je ešt popohánnej rykem sezónních hit, a to jsou …


Vánoní koledy
Šel sem si tak vobhlídnout obchodní domy, abych pozoroval cvrkot, na njaký nákupy sem moc neml. V OD Tesco, kdysi Máj, hned v pízemí slyším: Jeíšku panáku a dudlaj, dudlaj, pak du do prvního patra a zase dudlaj a dudlaj. Dudlalo se i pate tetím, tvrtým, ne se konen doví jeden v pate druhým, e máme jít do Betléma. No, vida! Moudrý eský písloví íká, e eho je halt moc, toho je píliš. Byl sem tady ped 14 dny a nestail sem valit voi, hráli tady Podmoskovskije verá! No, teda, zejtra to bude Vychodila na breg Kauša, a dorazí to Kááálin, kakalin, kakali, kakala nebo co to ta Kálinka dlala. Nenastartoval u antiplyšák? Ale te sem se uklidnil, je to v suchu, je to dudlajdáá, dudlajdááá…


Rozzáený voi dtí
Vidl jsem Moniku vod vedle, moc rozzáený voi nemla. Je to dorstající slena, chce se líbit, honí kluky a chtla by paískou kosmetiku, prej, aby byla krásná. Dostala nco jinýho. Taky kluk Rudla u asi ti roky škemrá u táty vo poíta, a zas ho nedostal – no, co dlat, není na to. Kdy u sou ty dti tak nauchlý tou komercionalitou, tak moc tch rozzáenejch voí ekat nemem. A kdo za to me? No, nejen ta deformující doba, ale pedevším rodiové sami. A tak se zdá, e nejvíc byly rozzáený voi kapesních zlodj. To byla špiková sezóna. Z tašek a kabelek ouhaly šrajtofle naditý i Destinovejma a Masarykama! K tomu nepozornost a roztritost kupujících, staí sehraná parta a voi mou záit a do aleluja, kam se policie hrabe!


Narození spasitele
Spasitele sem vidl doovopravdy jen jednou. Bylo to v Bulharsku na moským pobeí. Sedl v loce, urostlej, svalnatej, mladej chlapík, holky se vokolo toily jak jepice vokolo lustru. A na tý loce ml velkejma písmenama napsáno SPASITEL. Pak se ukázalo, e je to vlastn záchraná, co tahá z vody ty, co se topí. Já sem se ešt netopil, ale jedna paní, njaká Blanka z Brna psala, e se topí pravideln kadej rok, nevim pro, moná ze záliby. Asi to vodbejvá, kdy se jí to ešt nepovedlo. Jinak ale, protoe vánoce sou kadej rok, musí bejt spasitel zrovna tolik, kolik je a bylo vánoc, kdy se kadej rok narodí. Nkdo mi zazvonil u dveí, byli dva a e prej se mnou chtjí mluvit, e je posílá nejvyšší! Tak sem se zeptal, jestli voni sou ty spasitelé, a voni, e jo, ale pak se ukázalo, e sou to áký svdkové jistýho Jehovy, a tak sem je poslal k soudu, tam svdkové patí.
Ale vono se to pravý narození stejn neví, bylo to prej stanovený spíš administrativn, taky s ohledem na slunovrat. A ten je dleitej!


Neposkvrnný poetí
Tak to je na m moc sloitý, vo tom nic nevim. Ale zeptej se vodborník! Tak sem chytil jednoho známýho gynekologa, von je takovej vod huby a ptám se ho, jestli je to jako moný, co von na to? „Hele, ty vozembouchu, etl si Starý povsti eský? etl? Tak víš, e tam sou kníata jako Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Neklan, Hostivít, který taky nikdy nebyli a nikomu to nevadí, tak kráej pkn v lajn a nemudruj, meš si pipálit prsty!“ No, tak to sem koukal, e bysme byli zase o 20 let nazad? Ale co, mám ouední lejstro, e jako to v mý hlav, no, nco chybí – no, e sem zkrátka blbej. Tak co!


Vánoní kapr
Tak tomu íkám úplnej rybí holocaust! Jak k tomu ta rybika píde, aby ji mlátili po hlavice, vypichovali voi, píchali do ocasu jenom proto, e lidi maj njaký vánoce? Já vim, e ryba je zdravá, ale snad by se to mlo rozvrhnout njak umírnn na celej rok, ale ty vánoní masakry, to je teda poezie jako bejk! Co kdyby si takhle ryby usmyslely, e si udlaj oldomáš a pochutnaj si na lidech. Vtrhly by do msta, kadej by dostal palikou po hlav, muský by píchly do ocasu, a pak by následovalo to samý, co jim dláme. Ale, kdy u sme u tý vánoní výivy, tak obvykle po rybách ešt pídou ízky, ped tím rybí polívka, nakonec cukroví a nejrznjší dobroty, a konen luníková kolika, vysokej tlak, rozházená cukrovka, zapíchnutý kosti, zkaenej aludek, obas i od chlastu, a poezie vánoc se dovrší. Ješt e si meme peíst rozvernej fejeton v novinách, jak tatínek zabíjel rybu, ta mu vyletla po rán oknem a omráila metae. Kde se tam vzal, bhví.


Dárky
Patí k vci vobdarovat píbuzný a známý, kadej musí nco dostat. A tady je ten zádrhel! Ti, co to berou moc svdomit, mají vod toho bolení hlavy u celej rok, ostatní v tom adventu. Ale nco se koupit musí, a tak tetika dostane u patnáctou noní košili, mohla by se v nich prospat a do roku 3000, íká si v duchu, co se všichni zbláznili, co já s tma krámama budu dlat. Vono všechno koumáctví je skoro nanic, vtšinou kadej dostane to, co vbec nepotebuje, a pak to vrazí nkam do šifonéru do rohu, najde to pi úklidu za pt let a pak ekne „Jó, to byly tehdy vánoce,“ a vyhodí to. Ale kdy to dostane zrovna pod stromeek, tak spustí takovou tu vánoní rétoriku: „No né, to je teda pekvapení, nco takovýho sem si u dávno pál, no to ste mi teda udlali velkou radost.“ A tak to chodí kadej rok, furt dokola.


Láska
Tak tohle slovo je frekventovaný a nadmíru po celej rok. Ale o vánocích, jakoby se zbláznila celá matematika, pouívá se na druhou, ne-li na tetí. V televizi, rozhlasu, novinách, letácích, nástnkách, ale hlavn u sekt a církví, a je úpln jedno jakejch. Všichni jmenovaní, a zejména ti poslední mlátjí láskou kolem sebe jako cepem nad špatn vymláceným obilím. Jakoby nevdli, e mén bývá více, jak praví stará moudrost, a e lásce vlastn dlají medvdí slubu. A pece jde o slovo, jakoby z oparu utkané, citlivé, choulostivé, se kterým by se mlo zacházet – a te pouiju zastaralého, dnes skoro neznámého výrazu – cudn. Láskou se ohání kesané stejn jako muslimové, protestanti, pravoslavní i všichni ostatní, a snad práv proto se tluou po hlavách, jako teba v bývalé Jugoslávii, na Blízkém východ i v Asii. Mj bh je lepší, ne tvj, tady máš na pamtnou! Nebylo by skoro lepší nechat všechny ty ideologie a teologie plavat a íct si, sme tady jenom jednou, udlejme si ivot snesitelnjší, nedá se nic dlat, musíme tady ít pohromad, tak si ten ivot upravme tak, aby snesitelný byl?


Pedsevzetí

V prbhu roku se tohle slovo vbec nevyskytne. Ale jak je po vánocích a okolo Nového roku, není snad novináe, moderátora a ostatních co mají nco spolenýho s publicitou, aby se hned neptali: „Jaký ste si dal pedsevzetí a myslíte, e ho splníte?“ A pak píšou „nápaditý“ lánky vo tom, jak si známé osobnosti daly pedsevzetí a jak ho neplní u na Ti krále. Jakoby chybl nápad. Jde ale o slovo úpln zbytený. Kdy chci nco udlat a mohu (to sou dv dleitý podmínky), tak to udlám hned a nepotebuju k tomu Nový rok, mu to udlat teba na Mláátka nebo na Jana Husa.


Deprese
Tak, k tomu u jen málo. Psychologové i psychiati se shodují na tom, e práv o vánocích je depresí zvýšenou mrou. Divíte se? Pelome si všechny ty, jako v pnu našlehané vánoní výrazy do reality, a máme to doma.


Co s tím? Jak by si Ferda pedstavoval vánoce? Na stromeek je mono povsit krabiku s njakými semínky pro ptáky – ale v lese, k veei buty s cibulí, jako dárky rozdávat pohodu a pro vlastní potšení trochu hudby. Taková tetí vta z Beethovenovy 9. symfonie – to je ten pravý vánoní balzám. A to je všechno.


Dudlaj, dudlaj, dudlaj dááááá!


Vladimír Kulíek

* * *
Zobrazit všechny lánky autora



Komente
Posledn koment: 28.12.2018  08:38
 Datum
Jmno
Tma
 28.12.  08:38 Von
 27.12.  10:05 Renata