Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Viktor,
ztra Marta.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz
BM tenis

Historky obrozenecké


Potšily m vaše ohlasy na mé texty o staroeckých píbzích, proto bych rád zahájil ješt jeden nepravidelný seriál, moná spíš vyprávní na pokraování.

 

Kdy jsme se kdysi ve škole uili o eském národním obrození, bylo pojato tak trochu romanticko-historicky. Já bych se k nmu rád vrátil spíše s laskavým a humorným nadhledem. I naši obrozenci byli pedevším lidé, lidé nkdy malicherní, jindy velkorysí, mli své lásky i nenávisti. Pár takových stípk bych vám chtl vyprávt. Bez úmyslu ublíit, pomluvit.


Musím ješt zdraznit, e naše obrození, pedevším jazykové, povauji za skutený zázrak. Velkým mezníkem pro nás byla bitva na Bílé hoe a dodnes se vedou spory, jaké dsledky pinesla a emu zamezila. Piznávám, e nejbliší je mi pojetí historika Josefa Pekae. Abych nebyl tajnosnubný, on tvrdil, e kdyby zvítzilo protestantství na Bílé hoe, ponmení ech by bylo daleko jednoznanjší a nevratné, protoe protestanství pišlo z Nmecka.
Ta parta eských vzdlanc se tenkrát pustila do díla skoro neuvitelného a dokázala malý zázrak, vzkísit jazyk sluh a chudiny a postupn z nj udlat i jazyk vdecký, umlecký.


J. V. Sládek kdysi napsal:
Má rodná mluvo, ty drahý skvoste, jediný z velkého odkazu dd, který jsi petrval v svatosti prosté, všechnu jich slávu, všechnu jich bdu.


Tenhle verš bych rád trochu vytknul ped závorku píštímu povídání o obasných slabostech našich národních buditel. Udlali mnoho pro náš národ i jazyk, a nic na tom nemní ani fakt, e jako vdecký jazyk eština pomalu zaniká. ije dál jako jazyk pohádek pro naše dti, jazyk umní a vme, e i jazyk hovorový, pokud ho ovšem nesmae jednoduchá signální soustava sms…


Nabídnu vám tedy obas laskavý drb ze soukromí našich patriarch, kteí u dávno odpoívají na hbitovech i hbitvcích. I oni mli své vzmachy i pády, a pokud ml nkterý ten pád komickou píchu, pro o tom nevyprávt.


Zde je další z nich…


Bigamista Josef Kajetán


Jak jsem u dopedu slíbil, nebudu vám o našich významných osobnostech vyprávt píliš pateticky, spíše dodám trochu laskavých „drb“. A tak nechci píliš zdrazovat fakt, e Josef Kajetán je autorem textu k naší národní hymn, jejím autorem hudby je trochu neprávem zapomínaný František Škroup. To zná kadý ze školy, a kdo ne, me si to vyhledat. S úctou musím pipomenout, e první dramatický pokus dal Tyl dohromady mlád 26 let. (Byla to práv Fidlovaka, v ní slepec zpívá tu dojemnou píse.) Narodil se v roce 1808 a hra byla uvedena v roce 1834. Nepíliš známé a moná i pekvapivé je to, e podle mnohých odborník byl lepším novináem ne dramatikem. ada jeho her nemá píliš vysokou úrove a hraje se pedevším kvli národní tradici.


Zdá se, e Tyl nebyl jednoduchou osobností. V mládí se pátelil s o dva roky mladším Máchou, pesto se pustil do pomrn ostré kritiky jeho díla, zejména Máje. Nebyl patrn ani píliš dobrý herec, navíc psobil dost cholericky a ml talent získávat si nepátele.


Známý je píbh jeho sporu s J. J. Kolárem, co byla velmi zajímavá postava našeho divadla v 19. století. Tyl pi zkoušce shodil Kolára do orchestišt a ten si šel stovat na správu Stavovského divadla, kde oba psobili. Pi pešetování stínosti vyšlo najevo, e Tyl pracuje jako jakýsi podúetní pro c. a k. armádu a tehdejší pedpisy mu zakazovaly „vedlejšku“ v divadle. Take pišel o místo, ale i o nejúspšnjší léta svého psobení. Byl poven ízením eských pedstavení ve Stavovském divadle. V revoluním roce 1848 byl ale zvolen poslancem íšského snmu a stal se opravdu „milákem národa“.


Zaátek padesátých let byl pro nj zlomový. Dluhy, nesváry a také jeho známá bigamie, k ní se ješt dostaneme. Odchází z Prahy koovat po eských zemích, a protoe nemohl získat vlastní divadelní koncesi, vyrazil se spoleností nmeckého divadelního podnikatele Zöllnera.


Se svým „hadem z ráje“, s divadlem, se Tyl zapletl u v mládí. Jezdil s koovnou spoleností, v ní se seznámil s Magdalenou Forchheimovou, herekou a zpvakou. Byla o pt let starší ne Tyl a vyprávlo se, e o nj peovala v dob jeho tké nemoci. Slíbil jí manelství a slib dodrel. Dít, které ekali, se narodilo mrtvé a Magdaléna u další dti mít nemohla. Potom se nám to u dost zamotává. Ze studií se vrátila Magdalenina mladší sestra Anna, podle dostupných obrázk zajímavá ena, trochu drsnjšího typu, ale hlavn o víc ne dvacet let mladší ne její sestra. A tak vznikl podivný manelský trojúhelník, o kterém vdla celá Praha a pozdji nejen Praha. Švagrová povila Tylovi celkem sedm dtí, to poslední u po jeho smrti, to první u ve svých devatenácti létech. Teta Magdalena prý o dti s láskou peovala, ale jist uznáte i vy, e takový vztah by budil pozornost i dnes. Nato ped 150 léty.


Po Tylov smrti – zemel v roce 1856 – se matky jeho dtí ujal Josef Ladislav Turnovský, který si skoro o 15 let starší Annu vzal za manelku. Netajil se tím, e hlavním dvodem jeho manelství je trvalý obdiv k Tylovi. On je také autorem dost idealizované legendy o muedníkovi, která potom o Tylovi vznikla.


Z dochovaných dokument je ale jasné, e pravda byla trochu jiná. Podnikatel Zöllner nabídl Tylovi na tu dobu opravdu velmi slušné podmínky, a tak se zdá, e píinou jeho smrti nebyla chudoba, ale pedevším nemoc. Ostatn potíe s dýcháním prý mu vadily u jako herci. A navíc, pánové i dnes: mít na krku dv eny a sedm dtí…

 

Tylovská legenda ale ije svým ivotem dodnes.


Josef Hejna
 

Další lánky autora



Komente
Posledn koment: 08.03.2013  10:22
 Datum
Jmno
Tma
 08.03.  10:22 jisuch53
 07.03.  19:38 autor
 07.03.  15:27 Ivo
 07.03.  12:40 Bobo :-)))
 07.03.  08:20 Inka
 07.03.  08:12 Blanka
 07.03.  07:55 Hela
 07.03.  01:40 venca