Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Felix,
ztra Pamtka zesnulch.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz
BM tenis

Deník našeho pejska – 1.díl
(28. února 2013)

 

 

Kdybych mla popsat náš první spolený den, musela bych zaít návštvou eznictví a hrakáství cestou k psímu útulku. No ano, plánovala jsem si poátek našeho pátelství utuit dvma plátky šunky a gumovým míkem. Musím se piznat, byla jsem velmi nervózní, skoro jako bych šla na rande…

 

 

„Nejdív bychom mohly zúadovat ty papíry,“ navrhla jsem paní vedoucí v útulku, kdy chtla pejska pivést. „Vdy jste ho ješt ani nevidla, nechcete si ho nejdív prohlédnout?“ podivila se. Jene já vdla své. Vezmu si ho, i kdyby vypadal jako to nejvtší strašidlo a navíc, a vbhne do místnosti, urit se nedokáu soustedit na nic jiného, na podepisování papír a rzné rady u vbec ne. Taky to tak dopadlo. Štn vpadlo do místnosti, a já zavolala Teryku… a všechno ostatní mi bylo fuk. Listiny jsem sice podepsala, ale co v nich bylo, mi v tu chvíli bylo jedno. Pejsek m olizoval, já jsem ho hladila a druhou rukou jsem se zavazovala, e se o nj budeme starat, nebudeme mu ubliovat, dáme mu jíst a pít….

 

První rozdíl mezi obma našimi Teryky jsme objevili hned cestou dom. Tenhle se v aut nepoblinkal, vbec se nebál, celou cestu se pozorn díval z okna, i kdy obas lítostiv kuknul. Prost nevdl, do eho jde.

 

 

 

Jakmile jsme vjeli ped dm, vypustili jsme ho na przkum zahrady. Pedvedl, kdo tu bude pánem. Ne se koka, která leela na zápraí, vzpamatovala, seral granule ze své i z její misky a odkráel stedem. Kdy ale do ní nebojácn drcnul, bylo to na ni u moc. Zasyela a sekla. Náš hrdina odskoil dva metry a rozkuel se. Nebyl k utišení. Manel ho vzal do náruí, prý mu srdíko bušilo- na infarkt.

 


Przkum zahrady ho tak zmohl, e v boudice usnul. Ulehil nám tak naše tké rozhodování. V útulku nám kladli na srdce, e bychom ho mli alespo na pár týdn nechat doma, vevnit. Moc se nám nechtlo, íkali jsme si, e si v baráku zvykne, e pak bude breet, e by ml být od poátku tam, kde chceme, aby vyrstal.

 

Boudu máme nádhernou. Zateplenou, s odkrývací stechou, polstrovanými stnami. Koupili jsme ji Terykovi na stáí. Celý ivot proil v obyejné, kterou stloukli naši kluci, kdy jim bylo patnáct. Byli na ni moc pyšní, ale to víte, tyhvzdikový hotel to nebyl. V té nové se Teryek ohíval jen ti msíce…
Te u má nového pána, ten se tam stulil a rychle zabydlel. S obavami jsme sledovali teplomr. Nebude mu tam pece jen zima? Máme ho vzít dom – nemáme?

 

 

Ve dv hodiny ráno jsem vylezla v noní košili z postele na zahradu a šla jsem rukou zkoušet, jestli mu není zima. Ml tam teplo, a ani se neprobudil. Zato já, ne jsem se schovala pod peinu, jsem byla jako rampouch. Jen ho v tom útulku zapomnli nauit, e uprosted té nóbl boudy není záchod… No, snad to nacviíme.

 

 

 

Zítra zajedu koupit obojek, potebuje tak poloviní ne je ten, co máme… A vyrazíme na promenádu do parku. U se moc tším.

 

PS. Kdy jsem se druhý den vracela z práce, odemkla vrátka na zahrad a zavolala: Teryku! Hádejte, co se stalo. Pokud myslíte, e tryskem pibhl (vrátka máme od domu tak 50 m), uhodli jste.

 

 

Eva Procházková

Deník našeho pejska
Úvod

 

Další lánky autorky

 



Komente
Posledn koment: 06.03.2013  20:42
 Datum
Jmno
Tma
 06.03.  20:42 Standa
 06.03.  08:56 EvaP pro Milokoc, Vesuvanku, Iru
 05.03.  20:26 Milokoc
 05.03.  19:34 Ira
 05.03.  18:39 Vesuvanka dky
 05.03.  18:11 EvaP
 05.03.  17:38 ferbl
 05.03.  12:50 Vendula
 05.03.  09:22 LenkaP
 05.03.  09:17 janina
 05.03.  08:50 Hela
 05.03.  07:57 Inka
 05.03.  07:10 venca
 05.03.  04:39 Bobo :-)))