Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Erik,
ztra arlota,Zoe.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz
BM tenis

Pamtníci, vzpomínejte!
Vzpomínky, které nosíme v hlav mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, neme do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekonena s námi, ani by pouení i radost odevzdaly jiným. V této rubrice se snaíme zabránit jejich ztrát. Spolu s vámi budeme popisovat djiny všedního dne obyejných lidí od dtství, pes poznávání svta a po pekáky, které pípadn museli pekonávat. Tšíme se na píspvky, které posílejte na info@seniortip.cz  Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše píspvky redakn upravíme tak, aby byly tivé.


Do jedné vzpomínky se te s námi peneste.


Kídla

 

Je píjemné sedt ve vytopeném pokoji a pedstavovat si blíící se jaro, teplé slunce i první kvtiny, deroucí se pes zvlhlou trávu k nebesm. Na slunných místech u sem tam vyráí zelená travika, hustá a mkká, jako koíšek. Na ješt holých stromech poskakují, honí se a škádlí ptáci. Pro samé taškaice nemají as na zpv, všude je slyšet jejich rozmarný kik. Kosi a drozdi neúnavn hvízdají své jarní melodie, vrabci nepokojn prolézají koví a strnadi i sýkorky doplují pestrou kakofonii zvuk svou krátkou a úsenou melodii. Všechno kolem nás je plné radostných píslib.

 

V myšlenkách zalétám do roku 1970. Jsem opt thotná a mám problémy. Naše hospodáství se utšen rozrostlo. Dvr se hemí novými pírstky a zdá se, e budeme mít letos opt o zábavu postaráno. V chlév se ke kozám dvrn tulí jejich zvdavá kzlátka, králíkárna praská ve švech a pod kamny v kuchyni máme erstv vylíhlá kuátka. Mou tehdy asi rok a pl starou dceru krabice s kuaty nesmírn zajímá. V té dob mám oi nejspíš i na zádech, nebo nejen zájem dcery, ale i náš pes a koky s naptím pihlíejí dní kolem mláátek.

 

Snaha pomáhat mi za kadou cenu znan komplikuje mj denní harmonogram. Kadý den je teba nasbírat poádný koš mladých kopiv a ebíku, který se seká nadrobno. Spolu s kukuiným šrotem a vaenými vejci se pipravuje výivná sms pro kuátka. Míchanice musí být stále erstvá, nezapaená, aby drobekové nemli stevní potíe. V mlké misce je neustále istá pitná voda, nejlépe s kamenem uprosted, aby se kuátka zbyten nemáchala, pípadn se v ní neutopila. Ti malí drobekové tolik milují teplo, e se tlaí v krabici ke stn kamen a je teba neustále kontrolovat, aby se vzájemn neušlapali. A e to v té dob u nás v kuchyni nevoní po fialkách, není teba dodávat. U se nemohu dokat, a budou vtší a budu je moci vrátit slepici, která se o všechny postará s ješt vtší trplivostí, ne se snaím já.

 

Jsem ráda, e se líhnutí kuátek nepekrývá s líhnutím housat. Husa poctiv sedí a jejich as nastane asi za deset dní. S dojemnou pelivostí obrací vajíka pod sebou a ani na okamik hnízdo neopouští. V té dob jí dávám vodu i krmení do bezprostední blízkosti hnízda. Dlá m obrovské potíe nachystat pro všechno ivé kadodenní potravu, i kdy nároné práce obstarává manel. Stále ješt krmíme senem, co znan usnaduje situaci. Pesto však asté kydání hnoje, sekání deva a další innosti mne velmi vyerpávají. Také je poteba minimáln jednou za týden obstarat nákupy. Samoobsluhu i ezníka máme naštstí pímo v ddin. Nevýhodou však je, e po prázdnu se jde s kopce a s plnými nákupními kabelami do kopce. Po nákupní kabele na kolekách zatím ani vidu, ani slechu a do dtského koárku se také nedá naloit, bh ví co. Maso moc nekupujeme, jsme v produkci masa tém sobstaní.

Ped odchodem je teba zabezpeit všechna zvíata, zajistit ohe v kamnech, ustrojit dceru a zavít vzpouzejícího se psa do kotce. Ne e by neposlouchal, ale jeho pocit dleitosti v péi o nás neme zastínit tlachání paniky o nepemené kapacit jejich konetin. A pak ta nadváha. Pokud beru velký nákup, vezmu do koárku jen to nejnutnjší a tašky nechám v obchod. Na zpátení cest se zastavím v kancelái drustva a poprosím paní úetní, uvidí-li manela, a mu ekne, aby pivezl nákup dom. Bu koským povozem, nebo traktorem.

 

Mj ivot se zmnil jako mávnutím kouzelného proutku. Jsem hrozn silná a kadá práce mn dá velké úsilí donutit své zaoblené tlo k innosti, která se ode mne oekává. Všechna mláátka potebují zvýšenou péi ke zdárnému rstu a manel, pracující v zemdlství, neme zstat doma a starat se o hospodáství. Jednak by byl celé ddin pro smích, e si vzal rozmazlenou fiflenu z msta a také proto, e v dob jarních prací je ve statku teba kadé ruky. S pomocí od tchýn nemohu poítat, nebo mne nemá ráda a se svými rodii zatím také ne, nebo tatínek ješt uí a to, e by ho moje maminka opustila kvli m, nepipadá v úvahu. A o prázdninách pijedou a pomohou nám peklenout namáhavé letní msíce ped porodem a piloí pomocnou ruku k dílu.

 

V poradn nebyl pan doktor s mým vzhledem spokojený a doporuil mn okamitý nástup do porodnice. Odmítám a podepisuji revers: „Na vlastní nebezpeí.“
Pi prvním thotenství jsem nabrala osm kilo a tyi hned po porodu shodila. Má výchozí váha byla 72 kg. Dnes se musím smát pi myšlence, e v dob, kdy jsme se s manelem vzali, mohl on nosit moje rifle a já jeho. V souasné dob na to mohu jenom vzpomínat. Pi druhém thotenství jsem pibrala skoro tyicet kilo. Byla jsem strašn oteklá, kdy jsem si vmákla prst do lýtka, objevila se prohlube, která se zvolna zaplovala tekutinou. íslo bot se zmnilo z velikosti šest, na velikost devt. Krom velké únavy jsem naštstí ádné další problémy nemla. Pemýšlela jsem, jak se asi dostanu do porodnice, nebo v dob narození mé dcery patila naše vesnice pod okres Jeseník a tamní nemocnice byla od nás vzdálená ticet kilometr. Nyní jsme spadali pod okres Krnov a vzdálenost se prodlouila na padesát kilometr.

 

V dob, o které píšu, rovn nebyl ješt k dispozici ultrazvuk, ale dle ujištní pana doktora jsme narození více dtí neoekávali. Rodie zaali naléhat, abych šla do porodnice dív, ne byl oekávaný termín. Maminka se ujala mé malé dcery a tatínek s manelem se starali o hospodáství. Sali mn tím z beder neuvitelné bemeno.

Zaátkem ervence jsem je tedy poslechla, sbalila si raneek a odjela autobusem do Krnova, do porodnice. Vdycky jsem si zakládala na tom, jak jsem samostatná, ale pi té cest mn zrovna do smíchu nebylo. Dnes vytýkáme mladým lidem, e nepouští starší obany v šalin i autobuse sednout, ale i tenkrát se našli podobní jedinci, kteí se radji dívali z okna a dlali, e nevidí. A na upozornní pana idie se jeden mládenec neochotn zvedl a pustil m na své místo.

 

Do porodnice jsem dorazila v poádku, asi trnáct dní, ped oekávanou událostí. Na pokoji nás bylo pt, ale osazenstvo se celkem rychle stídalo. A pak jednou pišla neobyejn milá asi tyicetiletá ena, se kterou jsem se velmi rychle sblíila. Vyprávly jsme si o svých osudech a velmi dobe jsme si rozumly. Kdy vidla mé problémy a tkou chzi, pravila vtu, kterou si budu pamatovat celý ivot:


„Neboj se Irenko, jednou se probudíš, a budeš mít pocit, e tvé tlo je lehké jako pírko. Bude stait roztáhnout pae a zatepat s nimi a tvé tlo se vznese do výšky, jako bys mla kídla.“

 

A skuten. 28. ervence 1970 jsem se ráno probudila s písní na rtech. Obtíe zmizely jako mávnutím arovného proutku a já jsem se vznášela na svých kídlech. Syn se narodil ve dv hodiny odpoledne, váil pt kilo dvacet a mil 53 centimetr. Obtíe zmizely, ale s tou nadváhou vlastn bojuji celý ivot.

Irena Atzlerová

 

 

 

 

 

Další lánky autorky



Komente
Posledn koment: 04.03.2013  07:24
 Datum
Jmno
Tma
 04.03.  07:24 kvta
 04.03.  06:55 Blanka
 03.03.  17:58 Ira
 03.03.  14:03 imra/saaL
 03.03.  12:01 janina
 03.03.  06:22 Bobo :-)))