Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Ji,
ztra Marek.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz
BM tenis

Historky obrozenecké


Potšily m vaše ohlasy na mé texty o staroeckých píbzích, proto bych rád zahájil ješt jeden nepravidelný seriál, moná spíš vyprávní na pokraování.

 

Kdy jsme se kdysi ve škole uili o eském národním obrození, bylo pojato tak trochu romanticko-historicky. Já bych se k nmu rád vrátil spíše s laskavým a humorným nadhledem. I naši obrozenci byli pedevším lidé, lidé nkdy malicherní, jindy velkorysí, mli své lásky i nenávisti. Pár takových stípk bych vám chtl vyprávt. Bez úmyslu ublíit, pomluvit.


Musím ješt zdraznit, e naše obrození, pedevším jazykové, povauji za skutený zázrak. Velkým mezníkem pro nás byla bitva na Bílé hoe a dodnes se vedou spory, jaké dsledky pinesla a emu zamezila. Piznávám, e nejbliší je mi pojetí historika Josefa Pekae. Abych nebyl tajnosnubný, on tvrdil, e kdyby zvítzilo protestantství na Bílé hoe, ponmení ech by bylo daleko jednoznanjší a nevratné, protoe protestanství pišlo z Nmecka.
Ta parta eských vzdlanc se tenkrát pustila do díla skoro neuvitelného a dokázala malý zázrak, vzkísit jazyk sluh a chudiny a postupn z nj udlat i jazyk vdecký, umlecký.


J. V. Sládek kdysi napsal:
Má rodná mluvo, ty drahý skvoste, jediný z velkého odkazu dd, který jsi petrval v svatosti prosté, všechnu jich slávu, všechnu jich bdu.


Tenhle verš bych rád trochu vytknul ped závorku píštímu povídání o obasných slabostech našich národních buditel. Udlali mnoho pro náš národ i jazyk, a nic na tom nemní ani fakt, e jako vdecký jazyk eština pomalu zaniká. ije dál jako jazyk pohádek pro naše dti, jazyk umní a vme, e i jazyk hovorový, pokud ho ovšem nesmae jednoduchá signální soustava sms…


Nabídnu vám tedy obas laskavý drb ze soukromí našich patriarch, kteí u dávno odpoívají na hbitovech i hbitvcích. I oni mli své vzmachy i pády, a pokud ml nkterý ten pád komickou píchu, pro o tom nevyprávt.
Zde je první z nich…


Píbh Slávy dcery


Káe tedy, aby podle smru

 
Spojil Milek, její kochánek,


Ony ástky v jednu Slávy dceru;


Proto se tu, jako v moi eky,


Divn spolu všechnch Slovanek


Objímají cnosti, krásy, vdky.


Budu vám vyprávt píbh povinné školní etby a jejího autora, moná trochu netypicky, neítankov, strun. Málo si uvdomujeme, e u znovuvzkíšení naší mateštiny stálo také pár Slovák, teba Pavel Josef Šafaík, nebo Ján Kollár. Ostatn i Štúr prý vtšinou psal esky, a kdyby se v polovin devatenáctého století ta parta kolem nj tak trochu nezbláznila, moná nám zstal stejný jazyk.


Kollár byl synkem vesnického rychtáe a studia si trochu vytrucoval. Studoval úspšn pedevším protestantskou teologii a adu let trávil v Pešti jako kazatel, pozdji dokonce slovenský. Všimnte si, Jungmann byl vící katolík, Kollár protestant. Ve he byly tedy i spory ve víe. Kollár se postavil proti dlení jazyk a byl štúrovci dost odmítán, a šikanován. Od poloviny století pešel do Vídn, kde se stal profesorem slovanské archeologie na vídeské universit. Tam i zemel a byl pohben, a byl pozdji s úctou pevezen do Prahy. Ve své dob byl osobou velice ctnou, pátelil se s Palackým, Jungmannem, sešel se dokonce s Goethem.


Já se chci ale více vnovat jeho stejnímu dílu a trochu komickému paradoxu, který se k nmu váe. Moná si ješt vzpomenete, e skladba má pt ástí, k pvodním Sála, Labe, Dunaj, pibyly ješt eky antického podsvtí Léthe a Acheron. Formou je nároná asomíra. Dj tvoí stínost bohyn Slávy, která si v rad boh stuje na kivdy, jimi Slované v minulosti trpli. Bozi stvoí Mínu, která má za úkol odinit všechna zpsobená utrpení a postavit Slovany mezi pední národy svta. Mína je vlastn ona Slávy dcera, jakýsi symbol krásy Slovanstva. A jako správná bohyn je plavovlasá, krásné postavy, moná i trochu boubelka, prost pravá Slovanka.


A tak se plynule dostávám k tomu zábavnému paradoxu. Celoivotní básníkovou láskou a pozdji i vytouenou manelkou byla Frederika Wilhemina Schmidtová, dcera nmeckého pastora. Protoe její rodie lásce nepáli, ekal na vytouenou manelku sedmnáct let.


Frederika Wilhemina byla jeho velkou ivotní inspirací, dokonce prý jí dvrn íkal Mína. A tak se zdá, e pedlohou pro slovanskou kyprou bohyni byla malá, erná a snad i trochu prdelatá (dámy prominou) Nmka, která vru slávu Sláv píliš neslavila.


Berte to povídání laskav tak, jak je mínno, jako trochu odlehený pohled na naši minulost, ale pohled uctivý. Kollár byl na svou dobu mu velmi uený a nic na tom nemní ani fakt, e se ke konci ivota o eské vlastenení u píliš nezajímal, podle nkterých souasník dokonce odmítal své mladé ideály. Asi u vidl svt jinak, ne v roce vydání Slávy dcery, v roce 1824.


Pro úplnost bych snad ješt ml dodat mezníky ivotní pouti autora 1793-1852 .


Jestli Slávy rumy ješt vstanou


Rukou vaší, píští potomci,


Vte zkušenému vdomci,


Jeho ústa tu k vám radu vanou;

 

Zidte obec jedním jménem zvanou,


Pevnou, a ji cizí holomci,


Svornou, a ji vlastní lakomci


Nezbourají novou zase ranou.


Pipravil Josef Hejna

 

 

 

Další lánky autora



Komente
Posledn koment: 24.02.2013  22:52
 Datum
Jmno
Tma
 24.02.  22:52 autor
 24.02.  11:06 jisuch53
 24.02.  08:32 Inka
 24.02.  08:10 venca
 24.02.  07:05 Duan
 24.02.  05:48 Bobo :-)))