Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lubomr,
ztra Petr a Pavel.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pedvánoní pastorale


Trojanovské chalupy, a u byly devné nebo zdné, mly velkou tvercovou jizbu s dominantou kachlových kamen. U naší staenky byla kamna z tmavohndých kachlí, plasticky vroubkovaných. Kamna oddloval od stny úzký mezuch a z druhé strany pec, na ní se nemohlo spávat. Prý bychom se proboili. Pec obepínala rohová lavice – íkalo se jí „lava“. Byla z mkkého deva, do nho se dalo dtskými nehtíky vyrývat rzné ornamenty.
 

Jizba mla ti okna, jedno na jih a dv k západu, take tam bývalo po celý den veselo. Nad postelemi visely fotografie staíka a staenky za mlada. K postelím byl piraen stl a nho byly stolky. Vedle dveí do sín stála almara. V jejích útrobách byly na hácích zavšeny rzné háby. Nikdy jich tam moc nebylo. Staeniny leknice a njaké jupky, staíkv listrák a proukované kalhoty na nedli.


Mezi okny trnil nejvzácnjší kus nábytku – kostn – íkalo se „kose“ se tymi šuplaty. Pokrývala ho plátná deka, na ní nkolik hrnék z pouti a fotografie v devných rámecích. Uprosted mla nejestnjší místo porcelánová Panenka Maria Lurdská.

„Nejistší Blahoslavená Panno Maria, pijmi tuto naši devítidenní pobonost za všechny uráky a kivdy páchané na tob a tvém milém synu Chceme tuto pobonost obtovati za všechny híšníky a zbloudilé, kteí se od tvého svatého oblieje odvracejí.“


Devt veer ped Štdrým dnem se konala pobonost k Pann Marii a hledání noclehu. Do mé, asi ptileté pamti se zapsalo to, jak se pro první veer chystala Panna Maria na zaátek své devítidenní pouti. Soška se poádn umyla a postavila do rámu upleteného z myrty, z nho vykukovaly papírové riky. Po stranách se postavily svícny s hromnikami.

Jakmile bylo veer podojeno a poklizen dobytek, zmnila se velká jizba v modlitebnu. Sousedky z nejblišího okolí posedaly na lavice kolem kamen a na chlévské dojaky a my dcka jsme mezi n poklekla. Jizba se promnila na kapliku.


„Nejblahoslavenjší Panno Maria, my nehodné dti padáme ped tvým obrazem. Litujeme, e jsme tolikrát tvému nejsvtjšímu srdci bolest zpsobily. Ale odpus nám pro Jeíše Krista, kterého do Betléma neseš, abys ho tam za naše híchy svta poloila…Já otevírám tob píbytek svj a zvu tebe pod stechu svoji. Pijmi jej jako náhradu za onu bezuzdnost lidskou, kterou jsi zakusila v Betlém. Vejdi v píbytek mj, pijmi moje pozvání.“

Peíkaly se ješt další motlitby. Potom Panenku Marii zabalili do loktušek a za zpvu mariánských písní se prvod vydal do další chalupy. Symbolizoval tak cestu Panny Marie z Nazaretu do Betléma.


Chalupy v Trojanovicích byly roztroušené od hor a k Frenštátu. V zimním ase se od jedné ke druhé vinuly spojnice – v hlubokém snhu vyšlapané cestiky. Jenom takové uzouké pro jednoho poutníka. A do ní se veer adil prvod. V ele ogar s lucernou. Za ním hospodyn – sodálka, která Panenku Marii vyprovázela. Nesla ji zabalenou v bílé loktušce. Sodálka, u ní mla soška pekat další noc, ji následovala. A potom další roby a nakonec dcka. Chlévské lucerny osvtlovaly široké leknice, komíhající se ze strany na stranu. Velebným tichem se nesla mariánská písnika. Odrazila se od hradby hor a cestou k Frenštátu se nkde rozplynula. Vrzání komoní na umrzlém snhu ty mkké tóny rytmicky pitvrzovalo. Zcela nerytmicky nkde zaštkal pes, ale jen nesmle, jako by se i na nho penesla posvátnost prvodu. Kdy prvod docházel k další chalup, lucerna za Pannou Marii ho pedbhla,aby se pipravila k jejímu uvítání. Teplo velké jizby pijalo vzácného hosta i s promrzlým doprovodem.


„Pijmi, sestro drahá, Pannu Marii pod stechu svoji v tento veer. Prosí tebe o nocleh…Pijmu s láskou Matiku…Bu vítána Panno Maria do domova svého. Zsta u mne po celý ivot a do smrti.“


Panenka Maria mla zajištn další nocleh. A tak putovala po celých devt veer. Zaátkem války byl tento rituál pochopiteln v rámci zatemnní a zákazu shromaování zakázán. Po skonení války u ho nikdo neobnovil.


Zato v naší rodinné tradici se udrovalo vyprávní o tom, jak starší sestra Jindra si místo mocné Panny Marie zabalila do hadíku devné prkénko. Poloila ho na špalek, na nm se štípalo devo. Ped špalek uctiv poklekla do devných pilin a modlila se:“Panno nemocná, oroduj za nás!“


Kdy se mi ve vzpomínkách obad nošení Panenky Marie objevil, myslela jsem, e u nenajdu nikoho, kdo by si tento pedvánoní rituál pamatoval. A našla jsem paní Marii Bilovou, která nejen e opatrovala velkou sošku Panny Marie, ale i ušmudlaný starý sešitek, v nm byly všechny motlitby tohoto obadu. Práv z nho jsem vybrala nkolik citát.
 

 

Hana Juraáková

Zobrazit všechny lánky autorky



Komente
Posledn koment: 19.11.2016  10:44
 Datum
Jmno
Tma
 19.11.  10:44 Von
 19.11.  09:29 kusan
 19.11.  08:28 ferbl