Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Klement,
ztra Emlie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ve Dolu Alexander kulturními památkami

 

Ped nkolika lety se s konenou platností uzavela dlouhá historie tby uhlí v Ostravském regionu. Historie tvoená událostmi slavnými i tragickými, doprovázená blahobytem i bídou. Její stopy budou postupem asu stále mén itelné, nebo i pes památkovou ochranu nkterých dlních areál se poet do dnešních dn dochovaných povrchových objekt stále zmenšuje. Nkteré z nich vám chceme v našem seriálu pipomenout…  

 

Kdy uloení uhelných slojí na Dole Hermenegild v Zárubku ukazovalo, e se uhlí nachází i v sousední osad Malé Kunice, bylo rozhodnuto vyhloubit tam novou jámu.
V roce 1896 tak zaalo hloubení jámy, která dostala jméno podle hrabte Alexandra Palavicíniho, prezidenta Severní dráhy Ferdinandovy, která byla zakladatelem dolu. Ocelová tní v, která má výšku 30,3 m, byla postavena v roce 1897.

 

Tba zaala v roce 1898 a dl ml 938 zamstnanc. Mechanizace nebyla velká. Uhlí dole k jám sváeli kon a teprve v roce 1918 je nahradily benzolové lokomotivy.
Pro ubytování zamstnanc byla v roce 1896 zahájena výstavba Staré kolonie a v roce 1901 pak Nové kolonie. Po dokonení mly dohromady 90 dom. Jubilejní osada s 27 domy se zaala stavt v roce 1927. Všechny ti dlnické kolonie Dolu Alexander jsou navreny k zápisu do Ústedního seznamu kulturních památek.

 

V roce 1926 byl dl Alexander administrativn peveden pod Dl Zárubek a stal se jeho pomocným závodem. Slouil pouze k erpání dlních vod, vtrání a prchodu lidí a materiálu. Veškeré uhlí se ovšem tilo na Dole Zárubek.
Za dobu své samostatnosti vytil Dl Alexander 5 910 960 tun uhlí. Hospodáská krize v ticátých letech minulého století zapíinila podstatné sníení tby a propouštní horník. I kdy Dl Alexander byl pomocným závodem, byl rekonstruován a modernizován. V roce 1931 byl uveden do provozu nový elektrický tní stroj. Tní jáma byla postupn prohloubena na konenou hloubku 945 metr a výdušná jáma na 775,3 metru. Poslední modernizace na Dole Alexander probhla v padesátých letech minulého století a vtrní jáma byla vybavena novým elektrickým tním strojem.

 

Od roku 1951 tam pracovali a pipravovali se na své povolání hornití uni. Postupn se však zaala omezovat tba, zastaralé povrchové objekty byly pronajaty.
Na povrchovém strojním zaízení a v jám se dlala jen údrba a pravi-deln se erpala dlní voda. K 1. lednu 1979 byla ást dlního pole Dolu Alexander i s tním zaízením pevedena k Dolu Maršál Jeremenko.

 

innost Dolu Alexander skonila 31. prosince 1992. Tní jáma, hluboká 945 metr, byla zasypána v roce 1993 a výdušná jáma, hluboká 775,3 m, pak v roce 1994. Smutnou stránkou v historii dolu je rok 1966, kdy pi výbuchu plynu zahynul jeden horník a devt pracovník bylo tce zranno.
Ob tní ve dolu zstaly zachovány a jsou kulturními památkami R. Za zmínku rovn stojí, e zamstnanci tohoto dolu v letech 1947 - 48 upravili nedaleký park a zídili tam malou zoologickou zahradu, která pozdji tvoila základ zoo ve Stromovce na Slezské Ostrav.

Vítzslav Hettenberger



Komente
Posledn koment: 09.04.2015  18:43
 Datum
Jmno
Tma
 09.04.  18:43 Standa
 12.04.  12:10 Vesuvanka dky :-)))
 11.04.  10:32 Libue
 10.04.  08:44 jisuch53
 08.04.  23:08 EvaS
 08.04.  09:08 Josef
 08.04.  08:31 Kpiva