Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Berta,
ztra Jaromr.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dl Hlubina
 
Ped nkolika lety se s konenou platností uzavela dlouhá historie tby uhlí v Ostravském regionu. Historie tvoená událostmi slavnými i tragickými, doprovázená blahobytem i bídou. Její stopy budou postupem asu stále mén itelné, nebo i pes památkovou ochranu nkterých dlních areál se poet do dnešních dn dochovaných povrchových objekt stále zmenšuje. Nkteré z nich vám chceme v našem seriálu pipomenout…
 
Dl zaloil prmyslník Salomon Mayer Rothschild v roce 1852. Pi hornické innosti na dolech  Karolina a Šalomoun se zjistilo, e uhelné sloje jsou vyvinuty smrem k Vítkovicím. Proto v roce 1851 byly provedeny dva vyhledávací vrty. Na základ výsledku byl zaloen nový dl pod názvem  Tiefbauschacht (Dl Hlubina).  První tba z otvírek byla vytena jámou v roce 1857, pravidelná tba uhlí zaala v roce 1867.
 
Mezi dolem Hlubina a vysokými pecemi Vítkovických elezáren byla vybudována koksovna. Tím vznikl ojedinlý komplex od tby uhlí, pes  úpravnu, výrobu koksu a k výrob surového eleza. Dnes je tento prmyslový komplex Národní kulturní památkou R a usiluje o zapsání do Seznamu UNESCO. Veejností je tento komplex pojmenován „Ostravské Hradany“.
 
Pro dlníky byla postavena v létech 1866 a 1873, v tsném sousedství dolu, dlnická kolonie, kde bylo 47 domk, kadý se tymi byty. Souasn se v okolí dolu vystavly úednické domy pro dlní techniky a administrativní pracovníky.
 
V kvtnu 1921 byl proveden slavnostní výkop pro novou moderní tní jámu .2, která mla v prmru 6,1 metru. V záí 1924 jáma dosáhla hloubku 437 m.  Byl instalován unikátní parní tní stroj o výkonu 3200 kW, výrobek a chlouba Vítkovických elezáren, v té dob nejvtší ve stední Evrop. Ml vrtání válc 1200 mm a zdvih 1800 mm. Klece mly tyi etáe, kadá pro dva dlní vozy. Byla postavena ocelová tní v vysoká 49,80 m, která je dnes prohlášena za kulturní památku R. V listopadu 1931 byl k Dolu Hlubina piazen Dl Šalomoun, kterému patil od roku 1895 i Dl Karolina.
 
Bhem okupace se dl Hlubina pejmenoval na Tiefbauschacht.  V roce 1943 byl instalován další nový elektrický bubnový tní stroj s motorem 1500 kW a kadá klec mla  ti  etáe.
Po druhé svtové válce byl dl znárodnn a zalenn do národního podniku Ostravsko-karvinské kamenouhelné doly. Dne 17. ervence.1946 došlo k pejmenování dolu na Dl Bohumil Laušman. Po zmn politických pomr se dl vrátil v únoru 1949 k pvodnímu názvu Dl Hlubina.
 
V dubnu 1958 došlo ke slouení Dolu Hlubina s Dolem Jeremenko v jeden národní podnik.
V létech 1957-1961 se  prohloubila výdušná jáma .1 na konenou hloubku 796,6 metr a tní jáma .2 na konenou hloubku 1022,6 metr.  Parní tní stroj na tuto hloubku ji nestail a proto v roce 1974 byl zrušen a nahrazen elektrickým tním strojem KOEPE 6008.
V rámci nové organizace v OKR byl Dl Hlubina zalenn k 1. lednu 1987 do dlního podniku OKR  Dl Ostrava. Za dobu svého trvání vytil dl 47,160 mil.tun koksovatelného uhlí.  
 
Na Dole Hlubina byly dva veliké výbuchy, které zpsobil metan. V roce 1867 ve sloji Juno zahynulo padesát ti horník a v roce 1960 ve sloji Flora bylo padesát tyi mrtvých.
Poslední vz uhlí se vytil 30. ervna 1992 a je vystaven v Hornickém muzeu.
Ob jámy byly zasypány v roce 1996.
 
V souasné dob patí Dl Hlubina pod s. p. DIAMO - závod Odra, který nemalými finanními prostedky postupn opravuje jednotlivé povrchové objekty.
V bývalé správní budov je vystavena muzejní sbírka historických dokument, fotografií, dlních map a rzných pedmt, které se týkají historie  Dolu Hlubina.
Pokud bude Dl Hlubina spolen s Dolní oblasti VÍTKOVIC a. s. zapsán do Seznamu kulturních památek UNESCO, ješt o nm v budoucnu mnoho  uslyšíme.                                                                                                            
Vítzslav Hettenberger 


Komente
Posledn koment: 05.01.2009  20:09
 Datum
Jmno
Tma
 05.01.  20:09 Vesuvanka podkovn