Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Berta,
ztra Jaromr.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Ignát vydal první uhlí po 40 letech
 
Ped nkolika lety se s konenou platností uzavela dlouhá historie tby uhlí v Ostravském regionu. Historie tvoená událostmi slavnými i tragickými, doprovázená blahobytem i bídou. Její stopy budou postupem asu stále mén itelné, nebo i pes památkovou ochranu nkterých dlních areál se poet do dnešních dn dochovaných povrchových objekt stále zmenšuje. Nkteré z nich vám chceme v našem seriálu pipomenout…
 
Nkolik desítek let uplynulo od zahájení kutacích prací v kutném poli ertová Lhotka-Nová Ves, ne tam byl zaloen dl. Ji v roce 1854 v poli kutal olomoucký arcibiskub princ Friedrich Egon Fürstenberk. Kutací práce pedstavovaly nkolik vrt, piem byla údajn navrtána uhelná sloj o výšce 1,24 metru.
 
V roce 1873 pešlo kutišt pod konsorcium ta Kleina, Scholzeho a Ignatze Vondráka. V roce 1889 koupil toto kutací pole vetn sousedního kutišt Svinov Vondrákv syn Vladimír, který pak pod svým jménem zaloil nové tístvo. To v roce 1890 zaloilo dl Ignatz, jeho název byl pozdji zmnn na Ignát.
 
V roce 1894 se z prvního patra, které bylo v hloubce 124 metr, zaalo tit první uhlí. Taská spolenost se finann velmi vyerpala, proto prodala dlní pole akciové spolenosti Hornoslezských koksoven a chemiek v Berlín. Ta mla v Ostrav spolenost Moravskoostravské tístvo Marie Anna.
 
Nový vlastník ml brzy rovn finanní problémy, pole prodal Rakouské báské hutní spolenosti. Ta díky svému kapitálu vybudovala v Mariánských Horách velký prmyslový komplex. V roce 1924 zaala velká pestavba a modernizace nejen dolu, ale i koksovny, elektrárny a chemického provozu. K další pestavb došlo bhem druhé svtové války, kdy bylo oteveno 8. patro v hloubce 850 metr, jáma dosáhla konené hloubky 878,9 metru.
 
Dl Ignát se 7. záí 1947 pejmenoval na Dl Jan Šverma. Tístvo Marie Anna postavilo pro své zamstnance pt dlnických kolonií. Nejstarší byla kolonie U Dolu Ignát z roku 1892,. Dolní kolonie v Mariánských Horách se stavla v letech 1897–98, Oderská kolonie z let 1908–28 mla 35 dom. Horní kolonie s 51 domy v Mariánských Horách byla postavena v letech 1915–18. Její ást slouí ješt v souasné dob komerním úelm. Poslední kolonie U kostela se stavla v letech 1921 - 1925.
 
K Dolu Ignát (Šverma) patily doly Bedich (1900–1971)), Odra (1907–1971), Svinov (1964–1992) a Oderský (1973–1992). Poslední vz na Dole Jan Šverma byl vyten 31. bezna 1992.
Vítzslav Hettenberger


Komente
Posledn koment: 18.05.2015  13:00
 Datum
Jmno
Tma
 18.05.  13:00 Rostislav
 18.11.  19:01 Standa
 08.01.  09:46 Vesuvanka podkovn
 06.12.  21:19 jisuch53