Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Lucie,
ztra Ldie.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Dnes má svátek Jan

Dnešního dne si pipomínají všechny kalendáe svátek narození Jana Ktitele.  Jméno Jan má prastarý hebrejský pvod. Pvodní Jochánán znamenalo Bh je milostivý.
 
Jan Ktitel je patronem tkalc, krejích, koešník, koeluh, barvím, sedlá, vina, hospodských, bedná, kominík, ková, tesa, zedník, kameník, pastý, sedlák, hudebník, taneník, zpvák.
 
Jeíš ekl jednou o Janu Ktiteli: „Mezi tmi, kteí se narodili z eny, nepovstal nikdo vtší ne Jan Ktitel." Na tomto výroku Kristov spoívala také velká úcta, která zaala brzy po prorokov smrti. Se svtcovou památkou a svátkem se pojí mnohé lidové zvyky. Jan Ktitel pišel na svt asi pl roku ped Kristem. Rodie Albta a Zachariáš byli pokroilého vku, kdy se jednoho dne se zjevil Zachariášovi v chrám archandl Gabriel a zvstoval mu narození syna, který má dostat jméno Jan. Kdy Zachariáš ádal od Gabriela znamení pravdivosti proroctví, nechal ho Gabriel onmt a ohlásil mu, e se mu zase vrátí e pi narození dítte. A tak se i stalo. Kdy Albta, k úasu okolí, porodila ve vysokém vku dít, nabyl Zachariáš zase ei. Nato ohlásil: „Pochválen bu Hospodin, Bh Izraele, nebo navštívil a vykoupil svj lid... A ty, dít, budeš prorokem Nejvyššího, nebo pjdeš ped Pánem, pipravit mu cestu."  Kdy bylo Janovi ticet let, odešel  k Jordánu a hlásal všude píchod Mesiáše, Vykupitele. Kázal a udloval kest pokání. Pak se objevil u Jordánu sám Jeíš a dal se Janem poktít. Ktitel ekl pak lidu: „Ejhle Beránek Boí, který snímá híchy svta."  
 
Jan Ktitel získal mnoho následovník vetn nkolika, kteí se stali pozdji apoštoly. Ktitelova rostoucí popularita však byla trnem v oku panovanému a samolibému králi Herodovi Antipovi. Pohár jeho trplivosti petekl, kdy jej Jan odsoudil za to, e zavrhl svou manelku a vzal si bratrovu enu. Nová královna se jmenovala Herodiada a uraena ve své ješitnosti Jana nenávidla. Štvala proti nmu krále tak dlouho, a jej nechal uvznit. Královn to však bylo málo a sáhla ke lsti. Poradila své dcei Salome, e a jí bude Herodes chtít vyplnit njaké pání, a ádá Janovu hlavu. Tak se i stalo. Herodes nemohl svj neuváený slib vzít zpt a kat ual Janovi hlavu.
  
Úcta a tradice trvá a  po staletí je Janv den dleitým svátkem v kalendái. To také souvisí hlavn s tím, e 24. erven, doba slunovratu, je nejdelším dnem v roce. Pedevším ve stedovku patil Janv den k nejvýznamnjším svátkm, slavil se poutmi, procesími a lidovými slavnostmi.
 
 
Lidové zvyky
 
Nkteré zvyky odpovídají podobným pi zimním slunovratu, asto jsou to zvyky z pohanské doby. Tak se zvláštní úinek piítá tezalce, která kvete v tuto roní dobu záivé lut a piítá se jí ochrana proti zlým duchm a áblu, ale i proti krvácení, nemocem aludku a jater a proti oteveným ránám. Jsou kraje, kde tezalka, ale i podobn kvetoucí rostliny jako arnika nebo vstava se vijí do vnc a svtí v kostele.  
 
V pedveer tohoto dne se zapalovaly svatojánské ohn, jejich pvod sahá do doby pohanské a patí k oslavám letního slunovratu. Na pahorcích plály ohn, jejich obliba byla v minulosti daleko vtší ne jarní pálení arodjnic. Svatojánskému veeru se pisuzovala magická kouzla, která mla ochránit hospodáství a dobytek ped zlými silami, podobn jako filipojakubská noc 30. dubna. Ohni se piítala arovná moc, kdo se do nj díval, zstal sví. Dvata se snaila z rzných znamení vštit svou budoucnost. Podle povry z Podkrkonoší nemla matka, které zemelo dít, do svatého Jana jíst jahody. Mrtvému by se jich pak v nebi nedostávalo.
 
V lidovém hospodáském kalendái pipadá svátek svatého Jana do období ped novou sklizní, kdy se zásoby potravin z pedchozího roku ztenily a nové n byly pede dvemi. Na pomoc picházely povry a tradiní obadní pokrmy, mezi n patilo pramo. Pvodn se tak oznaovalo jídlo z nedozrálého obilí, nejastji ze zrna i z celých klas. Upraením se potravina zakonzervovala a slouila jako elezná zásoba pro pípad pohrom ped novou sklizní. Koení sesbíranému o svatojánské noci se v lidovém léitelství pisuzovala velká moc.
 
 ... V této noci kadá bylinka volá utrhni mne" a kdokoli uívá dar bylin, sbírá je práv této noci ped východem slunce
 
V Podkrkonoší  se s arovnými svatojánskými bylinami pojí zvláštní zvyk - svatojánská postýlka.

Stlala se z devatera bylin, které se skládaly na ošatku, do pekáe, do korýtka a pod. Vtšinou to býval libeek, pupava, mateídouška, kopretiny, anýz, jitrocel kopinatý, hemánek, hoký jetel, pukaví silenka a ješt jiné byliny a koení, to podle zvyku kadé domácnosti. Všechny tyto byliny se v chalupách sušily a dávaly se na pdu a v pípad poteby se jimi léili lidé nebo dobytek.
 
Obyejem se prolínalo magické íslo devt, platné i u jiných zvyk. Svatojánská postýlka se toti skládala z devíti druh koení sesbíraných na devíti mezích.
 
Krom léebných úink se bylinám pisuzovala i moc chránit ped bouí a bleskem nebo proti myším. Byliny se svazovaly do vnc, do tvaru hvzdy, srdce i tverce. Postýlka se pekryla bílým plátnem, navrch se narovnaly svaté obrázky, mezi nimi nechybl svatý Jan, a v oekávání dárk se pidaly prázdné talíe. Kolik bylo v rodin dtí, tolik talí. Vilo se, e Jan v noci spoine na postýlce, svou pítomností ji posvtí a za odmnu nadlí dtem dárky. Díve to byl svatojánský chlebíek, nechyblo rzné peivo, sladkosti, oechy, sušené ovoce, pozdji pibyly peníze, okoláda a pomerane. Také se pro tuto píleitost pekly speciální medové koláe svatého Jana. Dárky si dti vyzvedly ji po ránu, avšak postýlku i stlaní nechávaly leet pod stolem nejmén do obda, zpravidla i nkolik dní, dokud se byliny neusušily.
 
Svatojánská noc na Valašsku se pojí se svatojánskými obyeji, které jsou spojeny s oslavou letního slunovratu. Projevovaly hlavn pálením oh. Pálila je mláde na okolních návrších, piem zapalovala staré metly, které vyhazovala do výše. Svatojánskému ohni se pisuzovala ochranná moc, pi ohni se tanilo a zpívalo. Pila se pi nm „svatojánská láska", víno, které bylo posvceno v kostele. 
 
I vod a studni se na sv. Jana vnovala zvláštní pozornost. Dodnes se zdobí v nkterých oblastech v ten den kropenky. Svatojánský svátek byl pokládán za velmi vhodný den k arování.
 
Zvláštní moc byla pisuzována svatojánské rose. eny ji sbíraly ped východem slunce do máselnice, aby mly hodn másla. V tuto noc mly mít zvláštní moc i arodjnice a magická kouzla, ped jejich psobením chránili lidé hlavn hovzí dobytek. Podle lidových povstí se také s dnem svatého Jana pojí i vyprávní o Radhošti, kde se nacházely poklady, které v podzemí hlídal zlý duch a sjídly se tam o svatojánské noci arodjnice, které zde mly konat pi otevírání poklad své rejdy. 
 
Jan Kareta


Komente
Posledn koment: 24.06.2017  13:26
 Datum
Jmno
Tma
 24.06.  13:26 olga jankov