Velikost textu: normln | zvtit | zmenitInternetov magazn nejen pro seniory  

Navigace

Svtek
Dnes slav svtek Teodor,
ztra Nina.

Mete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
Uivatel: nepihlen

Vce informac o klubu a lenstv v nm se mete dozvdt na strnkch naeho klubu.

Anketa
Nvtvnci strnek - vk nvtvnk. Dkujeme za hlasovn!
 
 
 
 

E-mail
Nemte-li zde svou e-mail schrnku (adresu), mete si ji zdarma vytvoit.

Statistika



Podporuj ns
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydv: Spolenost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

JULES VERNE
 
 
*    8. 2. 1828   NANTES
 
+  24. 3. 1905   AMIENS
 
Vše, co si myslím, vše, co si pedstavuji, zstane vdycky za pravdou, pro­toe pijdou chvíle, kdy výtvory vdy pekonají výtvory imaginace.
Jules Verne
 
„Je teba uznat pane Ralphe, e se vám povedl dobrý vtip, kdy jste ekl, e se zemkoule zmenšila. A tak tedy, protoe se dnes dá objet za ti msí­ce…"
"Za pouhých osmdesát dní," ekl Phileas Fogg. "Opravdu, pánové," do­dal John Sullivan, "za osmdesát dní, od té doby, co byla zahájena doprava na úseku trati Great Indian Peninsular Railway mezi Rothálém a Alláhábádem, a zde je výpoet, který sestavil Morning Chronicle …"
 
Následuje podrobný asový rozpis putování kolem svta z Londýna pes Suez do Bombaje, Kalkaty, Hongkongu a do Japonska, odtud do Spojených stát a pes Atlantik zpt do Londýna. Souet jednotlivých úsek dává práv onch osmdesát dní. Nad ním se rozvine polemika mezi leny Reformního klu­bu o moných pekákách a nepedvídaných zdreních. která vyústí v uzaveni sázky.
"Vsadil bych se o tyi tisíce liber," zvolal Stuart, "e taková cesta, konaná za tchto podmínek, je nemoná."
"Naopak, je docela dobe moná," odpovdl pan Fogg.
,Dobrá, tak ji tedy vykonejte'"
"Cestu kolem svta za osmdesát dní?" .
"Ano."
"Souhlasím. "
..A kdy?"
"Hned."
"To je šílenství," volal Andrew Stuart.
Phileas Fogg vsadil celou polovinu svého jmní, druhou polovinu si vzal s sebou a ješt tého veera ve ti tvrti na devt se vydal se svým sluhou na cestu kolem svta, na ní musel pekonat mnoho pekáek a nástrah a proít et­ná dobrodruství, aby se za osmdesát dní, pesn na den i hodinu vrátil do Re­formního klubu…
 
To je jedna ze vstupních scén snad nejznámjšího a nejlepšího románu Julesa Verna, který se nám vepsal do pamti pod názvem Cesta kolem svta za osmdesát dní.
Verne jej napsal, kdy mu bylo tyiatyicet let, kdy u byl znám nejen ve Francii a Evrop, ale i v Americe, Japonsku, ín, Kanad a Iránu jako nej­úspšnjší spisovatel román zcela nového typu. Jako podnt k Cest kolem svta prý mu staila píruka, kterou vydala cestovní kancelá Thomase Cooka. Román zaal otiskovat francouzský list Le Temps na pokraování, a sotva s tím zaal, vyletl náklad listu prudce nahoru. tenái se rozdlili do dvou tábor a uzavírali mezi sebou sázky, paíští dopisovatelé amerických deník posílali do svých redakcí kabelogramy o postupu Philease Fogga, zástupci paroplavebních spoleností nabízeli Vernovi závratné sumy, dá-li hrdina pednost nkteré z jejich lodí.
 
Tím úspch nekonil, zakrátko se zrodil nový a byl ješt oslnivjší: Verne dostal nabídku, aby s dramatikem Dennerym zpracoval román jako divadelní hru. Premiéra, která se konala 8. listopadu 1874, pekonala i nejfantastitjší pedstavy. Na jevišti se stílelo, tanily indické bajadéry, vystupovali cviitelé s kobrami, ba dokonce i ivý slon. Paí šílela, nenasytila se tohoto ohostroje zábavy ani po dvousté repríze, hra se dávala po celé Evrop (v roce 1889 také v Národním divadle v Praze), hrála se i v Americe a na Verna se konen zaal z rohu hojnosti sypat zlatý déš.
 
Byl to desátý román edice, která vycházela u nakladatele Hetzela pod ná­zvem Podivuhodné cesty. Pedcházely mu nemén slavné, které utkvly v po­vdomí tch ji nkolika generací lidí na celém svt. Pipomeme alespo ty nejznámjší: Pt nedl v balón, Cesta do stedu Zem, Dti kapitána Granta, Ze Zem na Msíc a Dvacet tisíc mil pod moem. Ale to byl teprve zaátek, vdy Verne byl mladý a ekalo ho ješt dlouhé období velice plodného ivota. Vrame se však do starší minulosti.
 
Proti vli rodi
Vstoupil do tohoto podivného svta 8. února 1828, a to v rodin ctihodného advokáta Pierra Verna a Sofie rozené Allotte de la Fuye v pístavním mst Nantes. Advokacie se u Vern ddila z otce na syna, a protoe Jules pišel na svt jako prvorozený, ml jednou i on pevzít dobe prosperující kancelá po svém otci. On sám si s tím hlavu nelámal, vstebával do sebe obrazy tohoto msta poestných oban, ruch v pístavu, hrkot fiakr i dstojné kolébání bí­lých omnibus taených bílým tyspeím (však se jim tu íkalo Bílé paní), ko­lesové parníky se stni a plachtovím plující po Loie. Kdy se nauil íst, hltal dobrodruné kníky Fenimora Coopera a nebyl s to se nabait Defoeova Robin­sona.
 
Bylo mu jedenáct let, kdy ho svedla touha spatit vysnný svt na vlastní oi - pokusil se uprchnout na poštovní lodi do Indie. Nepodailo se mu to, otec ho dohonil v nejbliším pístavu a písn ho potrestal, ale touha vymanit se z otcovy nadvlády v Julesovi, jak mu pibývalo let, vzrstala.
Na lyceu studoval sice s nevalným prospchem a maturitu sloil "s odenýma ušima", ale otec od svého zámru neustoupil. Vy­pravil ho do Paíe, aby tam vystudoval práva. Snad by nakonec podlehl naléhání a pevzal otcovu kancelá, kdyby si v dob, kdy skládal poslední zkoušky, ne­zajeli dva jeho strýci do Paíe vyhodit si z kopýtka. Ti ho uvedli do salón paí­ské spolenosti, osobn se poznal s Victorem Hugem i Alexandrem Dumasem.
 
To rozhodlo. Bude také psát, stane se spisovatelem. Marn mu otec domlou­val, marn se ho pokoušel vyhladovt. Mladý Jules Verne to nejprve zkoušel s divadelními hrami (jedna se hrála pod Dumasovým jménem), psal povídky pro almanach Musée des familles, ivoil jako tajemník v Lyrickém divadle, po svat­b se na radu svého švagra pustil do burzovního podnikání, znovu to zkoušel s divadelními fraškami a povídkami - klopýtal, bloudil, tápal a tel pitom bídu.
 
V dob tohoto bezúspšného hledání se seznámil se skupinou amatérských nadšenc pro vzduchoplavbu, kteí se v té dob pokoušeli zkonstruovat helikop­téru. Patil k nim také Félix Tournachon, známý spíš pod jménem Nadar. I on patí k osobnostem, které natrvalo vešly do djin. Nadar se do nich zapsal ne­jen jako vynikající fotograf, ale i jako jeden z prvních vzduchoplavc. Spátelili se a Verne se zaal ván zajímat o technickou stránku aviatiky. Svj podíl na Ver­nov zájmu o vdu mli matematikové a fyzikové, kteí se scházeli u profesora Garceta, a Gestovatel Jacques Arago, který absolvoval cestu kolem svta (a skv­le ji popsal) a ve svých padesáti letech, a slepý, vedl výpravu francouzských zlatokop do Kalifornie. Kolem nho se sousteovali cestovatelé, vdci i dobro­druzi a probudili ve Vernovi nový zájem - zaal ván studovat geografii.
 
Ale vdy chtl být spisovatelem, nikoli vdcem. Lze spojit tyto dva zájmy? Me vda poskytnout nosná témata pro beletrii? Zkusí to. Jestli Dumas prorazil s historickým a Balzac a Hugo se spoleenským románem, on napíše "vdecký román", v nm by se uplatnily jak jeho zájmy o techniku a zempis, tak i literár­ní ambice. A bude tch román mnoho a vytvoí spolenou adu, kterou nazve Podivuhodné cesty. Jejich jevištm bude svt, jejich hrdinou vda.
 
Protoe mu tehdy uarovala vzduchoplavba, zrodil se první román, který nesl typické rysy všech budoucích verneovek. Jmenoval se Pt nedl v balón a stal se bestsellerem roku 1863. Verne v nm uplatnil nejen všechny tehdejší poznatky o létání v balónech a nejen zkušenosti cestovatel pi objevování Afriky, ale i smysl pro dramatický dj i humor, a to vše dokázal vyjádit moderním stylem se svinými dialogy a okouzlujícími, i kdy trochu naivními postavami.
 
Nesplnné sny
Dodnes se nikomu nepodailo zjistit, jak vypadala pvodní verze tohoto ro­mánu. Na dnešní podob má svj podíl Vernv nakladatel Hetzel. Tito dva lidé jako by se hledali: Verne poteboval nakladatele, který by ml porozumní pro tento nevyzkoušený druh literatury. Hetzel hledal autora pro svj magazín zamený na "výchovu a zábavu" dorstající mládee. Jisté je, e Verne musel první verzi dkladn pepracovat, potlait technické a vdecké pasáe ve prospch tivosti.
 
Po pekvapivém úspchu prvního románu Hetzel déle neekal a nabídl Vernovi lákavou smlouvu: Verne dodá kadý rok dva svazky, Hetzel za n bude platit paušáln dvacet tisíc frank, smlouva bude uzavena na dvacet let.  Verne podepsal. Nejmén dvacet let bude pipoután k Hetzelovi a k ediní ad, kterou sám navrhl a její nápl pedznamenal svým románem  Pt nedl v balón.
Zdálo by se, e se všechno dostalo nejlepší cestu. Verne piln psal, Hetzel jeho práce pravideln vydával, tenái se nemohli dokat dalších, a pes­to se Verne necítil zcela spokojen. On touil prorazit do svta "velké literatury", ale nakladatel ho nutil, aby orientoval své romány na dospívající mláde.
 
K dobru, i ke škod Vernova díla? Odpovdt na to tehdy nikdo nedokázal, nikoho to také nezajímalo – krom Verna, jen nepestával snít o sláv takového druhu, jakou svt obdail Dumase, Balzaka a Huga, to záivé trojhvzdí francouzské literatury. A protoe si byl v­dom, e jako autor literatury pro mláde se mezi tyto velikány tko kdy zaadí, osazovala se v jeho duši trpkost, které se nikdy nezbavil.          
 
Smlouva je však také vc cti a Verne byl lovk ryzího charakteru. Plnil ji poctiv, kadý rok odevzdal své dva svazky napsané podle nejlepšího svdomí. Hlad po tvoení ho neopouštl a jeho fantazie se zdála být nevyerpatelná. Jeho ervené kníky se zlatou rabou otvíraly nenasytným tenám svt neprobáda­ných kontinent, moí, ostrov, ale i útrob Zem a hlubin oceán a nebeských prostor. Oivil je hrdiny s vlí po poznání, po inech, lidmi, kteí zápasí s tajnými silami pírody a vítzí nad zlem, které pedstavují nejen rzní padouši, piráti a desperáti, ale i zdánliv noblesní jedinci, jaké pedstavuje napíklad kapitán Nemo z románu Dvacet tisíc mil pod moem. "Kapitáne," íká jeden z mluvích veliteli Nautila, "mýlil jste se, kdy jste se domníval, e lze vzkísit minulost. Bo­joval jste proti nutnému pokroku."
 
Zpoátku spojoval Verne pokrok s rozvojem vdy a techniky. V nich spatoval sily, které zajisti lidstvu materiální poteby, a to v takové míe: e dojde k vy­rovnání sociálních rozdíl a nastolení plné svobody. Souasn však nemohl zstat slepý a hluchý k událostem, je se za jeho ivota valily ulicemi Paíe, k bouím roku 1848, k nešastné válce s Pruskem a konen k onm slavným i tragickým dvaašedesáti dnm Paíské komuny. Jeho pátelství s Groussetem, Reclusem a Louisou Michelovou, kteí v Komun hráli významnou roli, ovlivnila jeho myš­lení nejsilnji.
 
Zstala jedin práce
Po masakrech v paíských ulicích se naivní pedstava Vernova o nenásilné pemn svta ve spolenost sob rovných a svobodných lidí zhroutila a se ztrátou iluzí vychladla i jeho láska k mstu poznamenanému krvavými násilnostmi.
 
Verne hledal útoišt a našel je v Amiensu. V Amiensu pracoval v tamní Akademii, ve volbách kandidoval za "levé", jako zvolený radní rozvíjel kulturní ivot msta s takovým elánem, e mu prezi­dent udlil ád  estné legie a jeho italský obdivovatel Zanini mu nabídl obrov­skou sumu, aby mohl kandidovat do senátu a pozdji na úad prezidenta. Verne však netouil po roli politika.
 
Ve sparansky zaízeném pokojíku ve vi amienského domu si stvoil svj vlastní svt, v nm vda a technika sice stále hrály prim, ale u to nebyl svt przran irý a pímoarý. Naopak, Verne v nm ve svém zmoudení u doká­zal rozeznávat síly zla, pro n se vda me stát prostedkem k uchvácení moci. Proto ve svých románech prozrazuje obavu ze zneuiti vdy, proto se v je­ho Vynálezu zkázy ozývá apel na morální odpovdnost vynálezce, proto se v jeho Plujícím ostrov objevuje myšlenka, e sebedokonalejší technika nebude lidem nic platná, pokud nebudou mít dobrou vli.
 
Nebyl by to však Verne, kdyby upadal do beznadje. Dokázal pekonat své niterné deziluze, dotírající nervovou chorobu, smutek nad ztrátou matky a Het­zela i duševní otes, který mu zpsobil synovec, kdy na nj spáchal atentát.
 
Za svj ivot napsal víc ne šedesát román. Uplatnil v nich všechno, co mohl poznat ve svt rozvíjející se techniky, a ve svých vizích dokázal domýšlet to, co se teprve rodilo a co se uskutenilo jen nedávno: iditelné vzducholod, letadla tší vzduchu, ponorky, helikoptéry, všestranné vyuiti elektiny, film a televizi, ba i dobytí vesmíru, ale také zbran hromadného niení, bezpilotní zbran a bojové plyny. Vdycky však v jeho románech zvítzili lidé, kteí se semkli, aby spolen elili zlu.
 
Tím se stává jeho dílo aktuální i dnes, svou dvrou v lidstvo a pokrok promlouvá Verne se stejnou naléhavostí, s jakou své romány tvoil.
 
Peetli jsme za vás - Zdroj: Jan Marek; Pemoitelé asu
 
Zprostedkoval:Zdenk Jeklovec


Komente
Posledn koment: 10.02.2013  05:48
 Datum
Jmno
Tma
 10.02.  05:48 Bobo :-)))
 08.02.  15:43 Blanka
 08.02.  13:01 ferbl
 08.02.  10:31 Vesuvanka dky
 08.02.  09:30 Vendula