Velikost textu: normální | zvìt¹it | zmen¹itInternetový magazín nejen pro seniory  

Navigace

Svátek
Dnes slaví svátek Marcela,
zítra Alexandra.

Mù¾ete jim poslat elektronickou pohlednici.

Klub
U¾ivatel: nepøihlá¹en

Více informací o klubu a èlenství v nìm se mù¾ete dozvìdìt na stránkách na¹eho klubu.

Anketa
Náv¹tìvníci stránek - vìk náv¹tìvníkù. Dìkujeme za hlasování!
 
 
 
 

Statistika



Podporují nás
OSTRAVA!!!


MOAP


Nadace OKD


SENSEN


SeniorTip.cz,
ISSN 1801-9900
Vydává: Spoleènost senior o.s.

Createt by NETtip 2006
Webhosting SvetHostingu.cz

Pamìtníci, vzpomínejte!


Vzpomínky, které nosíme v hlavì mají jednu nevýhodu, dokud je nenapíšeme na papír nebo nevyprávíme, nemù¾e do nich nikdo nahlédnout. Je velká škoda odcházejí-li do nekoneèna s námi, ani¾ by pouèení èi radost odevzdaly jiným.

 

V této rubrice se sna¾íme zabránit jejich ztrátì. Spolu s vámi popisujeme dìjiny všedního dne obyèejných lidí od dìtství, pøes poznávání svìta a¾ po pøeká¾ky, které pøípadnì museli pøekonávat.

 

Tìšíme se na pøíspìvky, které posílejte na info@seniortip.cz Nemáte-li autorské vlohy, nevadí, vaše pøíspìvky redakènì upravíme tak, aby byly ètivé.


Do jedné vzpomínky se teï s námi pøeneste.


Usínání

Špatnì usínám a nìkdy mi to trvá moc dlouho, ne¾ se vnoøím do snù zapomnìní. Jednou v takovém okam¾iku, kdy mysl je na rozhraní bdìlosti a snového propadu, jsem ji uvidìla: staøenèinu chalupu. Barevnou a pøesnì zaostøenou jako v promítaèce. Térová støecha byla èerstvì natøená a její okraje ještì plakaly èernými slzami, které se ukládaly do døevìných okapù. Nedávno obílené stìny svítily modravým nádechem a hnìdá podrovnávka ještì vonìla døevìným popelem, kterým se barvívala. Dvì okna do dvora byla otevøená dokoøán, s firhaòky z bílého mušelínu si pohrával vítr, vlnily se sem a tam. Dveøe do malé døevìné verandy, která byla rovnì¾ obílená vápnem, byly otevøené tak jako v¾dycky po celý den. Pod verandou ještì dvì malá okénka s èervení muškátù. Svìtnièka tety Hany. Nad verandou sklopec, pøes který se ukládalo seno i sláma na pùdu - øíkalo se v¾dy "hùra". Na konci pøilepená stodola mìla rovnì¾ vrata otevøená. Na jejich døevìných mostinách bylo rozlo¾eno obilí. Bude se mlátit. Cepy. A potom ještì kùlna, kolnièka v objetí sestry kulovaèky, její¾ trpké plody u¾ modrají. Jejich zralost v¾dy provázela mlácení a já cítím na jazyku jejich jemnou, ale trpkou chu».


Cvak...

Diapozitiv se mìní. Je na nìm naše malá chaloupka. Zatím co na staøenèinu chalupu dopadalo plné odpolední slunce, naše u¾ je ve stínu. Stojí na druhé stranì dvora a slunce zùstává za jejími zády. I ona má stejnou fasádu, jen podrovnávka je daleko vyšší, proto¾e nejdøív postavili sklep a potom na nìm z nouze chaloupku, ani nemá èíslo, tak je malinká. Pouze dvì místnosti rozdìlené síòkou a stejná døevìná veranda. Za ka¾dé metelice byla plná snìhu, proto¾e jednotlivá prkna nedoléhala. Pøed verandou dva døevìné schùdky vedoucí na šplízou vysypané zápra¾í.


Cvak...

Další obrázek. Mezi dvìma chalupami je kùlna - spíše to byla druhá stodola. Ukládaly se do ní vozy, byla v ní seèkovice, na ní¾ se v zimì øezala seèka - seno se slámou pro dobytek. Po jedné stranì mìli staøíèek veøtat, na pùdu se ukládalo seno. Ke kùlnì se tlaèí její dìtátko - malá kùlnièka, a za ní vykukuje Radhoš». Kùlnièka byla jediným objektem, který se zamykal. Klíèe mìli jenom staøíèek a schovávali do ní jablka na podzim se stromù setøepaná. Do jara všechna shnila. My jsme nedostali ani jedno. Také tam visel špek a uzené maso. To staøíèek staøence jenom pøidìlovali. Nìkdy se stalo, ¾e se staøenka nìjak dostali ke klíèùm a hned na nás volali, aby nás podìlili.

Cvak...

Obrázek se pohnul. Po na štorc vydlá¾dìném dvoøe jdou staøíèek...
Hlavu mají v dlaních a naøíkají. Moc naøíkají. Potom u¾ nikdy jsem jich nevidìla tolik plakat, ani na pohøbu staøenky. Pøed chvílí jim øezník porazil krávu. Se¾rala høebík. A tato opravdu veliká ztráta byla dùvodem k chlapskému pláèi. Pøišli o ¾ivitelku. Nenahradilo ji ani to, ¾e se její maso rozprodalo sousedùm.


Cvak...

V zorném poli mám další obrázek. V ospalém horkém odpoledni se staøenka ulo¾ili pod hrušku ke krátkému spoèinutí. Malá housátka jim kolem hlavy vykusují trávu, jejich štìbetání staøenku uspává. Ze dvora je slyšet kejhání starých husí, slepice ohlašuje snesení vajíèka. Ve chlévì ospale a dlouze zabuèí kráva. Jen tyto zvuky obèas ruší jinak zcela tiché, ospalé, sluncem prohøáté odpoledne. Jako by se zastavil èas.


Cvak...

Poslední obrázek, souèasný. U¾ v polospánku si uvìdomuji, ¾e dnes tam zùstal stejný jen masiv Radhoštì, lípy jsou mohutnìjší a na štorc vydlá¾dìný dvùr zarostl travou.

 

Hana Juraèáková

* * *

Zobrazit všechny èlánky autorky



Komentáøe
Poslední komentáø: 08.09.2015  15:06
 Datum
Jméno
Téma
 08.09.  15:06 Blanka K.
 08.09.  11:28 Von
 08.09.  06:11 Bobo pro Tonyho
 08.09.  03:17 Mirka
 07.09.  16:31 janina
 07.09.  10:47 kusan
 07.09.  09:54 Ferbl